Česká justice se dočkala dalšího pozoruhodného momentu.
Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo funkci, která se hrdě honosí názvem:
Ano, přesně tak.
Ne „délky řízení“, jak to používá český právní řád, Ústavní soud, Evropský soud pro lidská práva a celá právnická obec.
Ale „doby“.
Protože proč se zdržovat konzistentní terminologií, když můžeme improvizovat.
Možná jde o tzv. kreativní úřední styl, zatímco na občany se aplikují lhůty s chirurgickou přesností. Ministerstvo je však v tomto směru volnomyšlenkářské – místo „délky“ řízení si zavede „dobu“. Proč ne. Čas je přece relativní.
Právní věda už je překonaná. Ministerstvo má vlastní.
Evropský soud pro lidská práva používá ve stovkách rozhodnutí výraz:
„excessive length of proceedings“
České soudy stejný pojem překládají jako:
„nepřiměřená délka řízení“
Ministerstvo spravedlnosti však našlo vlastní originální směr:
nepřiměřená doba.
Možná chtěli být originální. Možná je to přirozený důsledek toho, že ministerstvo posuzovalo žádost Spolku Šalamoun rok a půl. Po takové době už člověk kolikrát ani neví, jak se správně jmenuje paragraf, natož jaký výraz se používá v judikatuře.
Oddělení, které posuzuje čas, ale samo v čase tápe
Ironie situace je dokonalá.
Ministerstvo ve svém vlastním omluvném listu totiž píše:
Zákon zná „délku řízení“.
Judikatura zná „délku řízení“.
Ministerstvo ve svém rozhodnutí používá „délku řízení“.
Ale podpisový blok pod dopisem vede odvážný průkopník nové právní terminologie, který se nebojí jít proti proudu:
vedoucí oddělení náhrad nepřiměřené doby řízení
Sám o sobě je to pozoruhodný úkaz.
Oddělení, které má napravovat terminologicky přesně vymezené průtahy státu, má v názvu terminologii nesprávnou.
Něco jako kdyby meteorologická stanice odmítala rozlišovat mezi mlhou a tmatem, protože „ono je to přece jedno“.
Zákon, judikatura, realita. Tři různé školy.
Ministerstvo spravedlnosti zde nepochybně otevírá nový interpretativní směr.
První směr:
Zákon č. 82/1998 Sb. – veškerá terminologie: „délka řízení“.
Druhý směr:
Judikatura ESLP – výhradně „length“.
Třetí směr:
Ministerstvo – „doba“.
Tři proudy právní vědy, tři epochy vývoje.
Klasické právo, moderní právo – a pak český úředník, který si vše přechýlí podle sebe.
Jazyková inovace, která by neprošla ani v seminární práci prvního ročníku
V jazykovědě se učí jednoduchá věc:
Délka = měřitelná veličina.
Doba = časové období.
Když posuzujeme, zda byla délka řízení přiměřená, používáme termín „délka“.
Když říkáme: „po nějaké době jsem si udělal kávu“, používáme dobu.
Ministerstvo zřejmě posoudilo průtahy tak intenzivně, že se mu oba výrazy spojily v jeden.
Je to sice nesmysl, ale zato administrativně pohodlný.
A závěrem malý návrh reformy
Možná bychom měli přijmout, že ministerstvo jde cestou jazykové kreativity.
Pak je ale namístě otevřít další inovace.
Nabízí se například:
- Oddělení náhrad za přibližné lhůty
- Odbor kompenzací zhruba způsobené újmy
- Sekce vyřizování věcí v umírněně neurčitém čase
A pokud vše půjde dobře, jednou by se mohlo otevřít i:
Oddělení opravy nesprávných názvů oddělení.
Tam by patrně bylo práce na několik nepřiměřených…
pardon…
délků.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.