Tohle není administrativní nedopatření.
Tohle je nebezpečný precedens.
Okresní soud v Opavě vyzval Spolek Šalamoun k úhradě 2 640 Kč za poskytnutí anonymizovaných soudních rozhodnutí o prodloužení zabezpečovací detence. Jinými slovy: soud žádá peníze za to, že zpřístupní svá vlastní rozhodnutí, která vydává v rámci své běžné zákonné činnosti.
Nejde o kopírování spisů, nejde o archivní rešerši, nejde o nic mimořádného.
Jde o usnesení, jimiž soud každoročně rozhoduje o dalším omezování osobní svobody lidí v detenci.
Anonymizace není vyhledávání. Soud to ale tvrdí
Soud tvrdí, že anonymizace rozhodnutí představuje „mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací“.
To je právně nepravdivé.
Nejvyšší správní soud už v roce 2017 jasně řekl, že:
vyhledáváním informací je jejich identifikace a shromáždění,
nikoli jejich následné technické zpracování, tedy ani anonymizace.
Anonymizace je povinnost soudu, nikoli služba navíc.
Nelze ji přenášet na žadatele formou poplatku jen proto, že je to pro soud pohodlné.
Poplatek jako nástroj odrazení veřejnosti
Požadovaná částka nemá žádnou vazbu na „mimořádnost“.
Jejím skutečným účelem je odradit žadatele.
Pokud by byl tento postup akceptován, znamenalo by to jediné:
👉 každé další rozhodnutí o prodloužení zabezpečovací detence by bylo zpoplatněno.
👉 veřejná kontrola této extrémně citlivé soudní agendy by byla podmíněna penězi.
👉 právo na informace by se změnilo v placený luxus.
To je přesně ten typ „chilling effect“, před kterým soudy dlouhodobě varují – jenže nyní ho jeden z nich sám vytváří.
Rok 2026, ale soud počítá podle tabulky z roku 2017
Soud v Opavě opřel výpočet poplatku o interní metodický pokyn Ministerstva spravedlnosti z roku 2017.
Ano, čtete správně:
- devět let starý pokyn,
- vzniklý v době, kdy soudní digitalizace byla úplně jinde,
- aplikovaný mechanicky, bez jakéhokoli individuálního posouzení.
V roce 2026, kdy soudy pracují s elektronickými spisy, fulltextovým vyhledáváním a opakujícími se strukturami rozhodnutí, je takový postup absurdní.
Nejde o správu justice, ale o rezignaci na realitu.
Nejvyšší správní soud opakovaně zdůrazňuje, že tabulkové a paušální výpočty nákladů jsou nepřípustné, pokud nahrazují skutečné právní hodnocení.
Veřejná kontrola soudní moci není „nadstandard“
Rozhodování o zabezpečovací detenci patří k nejzávažnějším zásahům státu do osobní svobody.
Právě proto musí být transparentní a kontrolovatelné.
Pokud soudy začnou:
- zpoplatňovat svá rozhodnutí,
- označovat běžnou soudní agendu za „mimořádnou“,
- a vytvářet finanční bariéry pro veřejnost,
pak nejde o ochranu kapacit soudu, ale o omezování ústavního práva na informace.
Spolek Šalamoun se brání. Nejde o 2 640 Kč
Spolek Šalamoun proti postupu Okresního soudu v Opavě podal stížnost k Ministerstvu spravedlnosti.
Nejde však o jednu fakturu.
Jde o princip.
Pokud tento postup projde:
- zpoplatněna může být jakákoli soudní agenda,
- veřejná kontrola justice se stane podmíněnou ochotou platit,
- a zákon o svobodném přístupu k informacím ztratí svůj smysl.
Tohle není drobný spor.
Tohle je test, zda soudní moc respektuje, že je kontrolovatelná veřejností – bez ceníku.
Vítejte v právním státě.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.