Panická hrůza Městského soudu v Brně z poskytování informací
Případ Mgr. Karly P. neskončil jejím propuštěním ze zabezpečovací detence. Naopak. V okamžiku, kdy se Spolek Šalamoun začal systematicky domáhat informací o tom, jak a na základě jakých rozhodnutí byla detence po několik let prodlužována, narazil na něco, co lze bez nadsázky označit za panickou obranu Městského soudu v Brně proti veřejné kontrole.
Detence bez rozhodování?
Zabezpečovací detence je jedním z nejtvrdších zásahů státu do osobní svobody jednotlivce. Právě proto zákon stanoví jednoznačnou a nepominutelnou povinnost soudu:
podle § 100 odst. 5 trestního zákoníku musí soud nejméně jednou za 12 měsíců přezkoumat, zda důvody detence nadále trvají.
Bezpečně víme, že:
- dne 3. 10. 2022 Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl o přeměně ústavní léčby na zabezpečovací detenci,
- toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 30. 11. 2022.
Od tohoto okamžiku měl soud každoročně rozhodovat o dalším trvání detence.
Jenže – bezpečně víme i to, že v roce 2025 prvoinstanční soud ve věci Mgr. Karly P. vůbec nerozhodoval.
Což není jen pochybení, ale přímý rozpor se zákonem.
A právě zde začíná panika.
Infosoud, Infojednání… a prázdno
Každý, kdo se pokusí dohledat rozhodování o prodlužování detence v oficiálních aplikacích Infosoud a Infojednání, narazí na absurdní realitu:
agenda DT (detence) se zde prakticky nedá systematicky dohledat. Neexistuje veřejně přístupný přehled, ze kterého by bylo možné zjistit:
- kdy soud rozhodoval,
- pod jakou spisovou značkou,
- jakým typem rozhodnutí.
Jinými slovy: veřejná kontrola detencí je fakticky znemožněna.
Zákon 106? Ne, raději mlčet
Když Spolek Šalamoun využil zákon č. 106/1999 Sb. a požádal Městský soud v Brně o výpis všech řízení ve věci Mgr. Karly P., přišla odpověď, která už není jen nezákonná, ale absurdní.
Místopředsedkyně Městského soudu v Brně Mgr. Bc. Veronika Doleželová žádost odmítla a požadovala, aby Spolek Šalamoun předložil plnou moc Mgr. Karly P. – přestože:
- Spolek nežádal jménem Mgr. Karly P.,
- ale svým vlastním jménem jako společenský hlídací pes,
- a domáhal se informací o výkonu veřejné moci.
Tento postup je právně neudržitelný a vykazuje znaky účelové obstrukce
Vrchol absurdity: „Vy přece znáte její údaje“
Argumentace Městského soudu v Brně dosahuje vrcholu v tvrzení, že Spolek Šalamoun neoprávněně zná osobní údaje Mgr. Karly P.
Jenže realita je přesně opačná:
- Mgr. Karla P. sama oslovila Spolek Šalamoun vlastnoručním dopisem, ve kterém uvedla své identifikační údaje a žádala o pomoc,
- zástupci Spolku Šalamoun ji osobně navštívili v Ústavu pro výkon zabezpečovací detence v Brně,
- tuto návštěvu povolila Vězeňská služba ČR, která její totožnost řádně ověřila.
A zde se absurdita uzavírá do kruhu:
- Tvrdí-li dnes Městský soud v Brně, že je problém tyto údaje znát, pak implicitně tvrdí, že:
- věznici žádáte o návštěvu anonymní osoby,
- přijedete „za někým“,
- ale nesmíte říct za kým.
- To už není právní argument.
- To je čistá absurdita.
Jde o logický rozpor, který by neobstál ani u studenta prvního ročníku práv.
Nejde o soukromí. Jde o moc.
Celý případ už dávno není jen o Mgr. Karle P.
Jde o systémové selhání, kde:
- soud neplní zákonnou povinnost pravidelného přezkumu detence,
- stát neumožňuje veřejnou kontrolu nejtvrdšího zásahu do osobní svobody,
- a při dotazu podle zákona 106 nastupuje zlovůle, obstrukce a právní gymnastika.
Pokud by bylo vše v pořádku, nebylo by třeba se informací bát.
Strach z poskytování informací obvykle značí, že je co skrývat.
Spolek Šalamoun bude v této věci pokračovat.
Ne proto, že by chtěl znát „osobní údaje“.
Ale proto, že detence bez transparentního soudního přezkumu je v právním státě nepřijatelná.
Vítejte v právním státě.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.