Pachová stopa – ČR – Slovensko

Odborná konference v Bratislavě potvrdila to, o čem se v České republice systematicky mlčí

Dne 4. března 2025 se v Bratislavě uskutečnil 13. ročník interdisciplinární celoštátní vědecké konference s mezinárodní účastí Aktuálne otázky trestného práva v teórii a praxi, pořádaný *Katedrou trestného práva Akadémie Policajného zboru v Bratislave. Jedním z klíčových témat byla také metoda pachové identifikace jako důkazní prostředek v trestním řízení.

Z odborného pohledu nejde o téma nové. Nové je však to, že závěry prezentované na akademické půdě slovenské policejní akademie se v zásadních bodech shodují s dlouhodobými výhradami, na které v České republice již řadu let upozorňuje Spolek Šalamoun – avšak bez jakékoli systémové odezvy ze strany české justice.

Pachová stopa: kriminalistická metoda s úzkými limity

Odborný příspěvek přednesený na konferenci detailně popisuje kriminalistické východisko pachové identifikace, její biologickou podstatu i koncept tzv. aktivní pachové signatury. Současně však zcela otevřeně pojmenovává zásadní slabiny této metody: nestálost pachu, snadnou kontaminaci, nízkou koncentraci pachových částic a nemožnost jejich exaktního měření.

Jinými slovy – pachová identifikace je metodou, která vyžaduje mimořádně přísnou procesní disciplínu, jinak se velmi snadno stává nástrojem omylu.

Nepřímý důkaz – nikoli důkaz viny

Zcela zásadní je část věnovaná judikatuře. Autoři příspěvku shrnují, že jak Nejvyšší soud Slovenské republiky, tak Ústavní soud České republiky považují pachovou identifikaci výhradně za důkaz nepřímý, který:

• nikdy nemůže stát sám o sobě,
• neprokazuje spáchání trestného činu,
• pouze naznačuje možný kontakt osoby s místem či předmětem.

Ústavní soud ČR ve svých nálezech opakovaně zdůraznil, že odsouzení založené převážně či výlučně na pachové stopě je v rozporu s presumpcí neviny a s právem na spravedlivý proces. V několika případech právě z tohoto důvodu rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Spolek Šalamoun: hlas, který česká justice ignoruje

Příspěvek se nevyhýbá ani kritickým hlasům. Výslovně zmiňuje Spolek Šalamoun a jeho dlouhodobou činnost v oblasti upozorňování na rizika pachové identifikace. Zakladatel spolku John Bok je v textu citován jako jeden z nejvýraznějších kritiků této metody, přičemž je připomenuto, že spolek:

• poukazuje na vysokou chybovost pachových zkoušek,
• upozorňuje na nedodržování principu „double-blind“,
• dokumentuje konkrétní případy justičních omylů.

Zcela zásadní však je jiný rozměr: zatímco na Slovensku je tato problematika předmětem otevřené odborné debaty na akademické půdě policejní akademie, v České republice panuje v této otázce dlouhodobé ticho.

Mlčí státní zastupitelství.
Mlčí soudy.
Mlčí systém.

A to navzdory tomu, že Ústavní soud ČR sám opakovaně konstatoval ústavní deficity při použití pachové identifikace a že zahraniční zkušenosti (např. z Nizozemska) vedly k faktickému opuštění této metody právě kvůli její nespolehlivosti.

Mlčení jako systémový problém

Konference v Bratislavě tak nepřímo odhalila zásadní rozdíl mezi přístupem k odborné sebereflexi a přístupem k ochraně „zavedené praxe“. Zatímco slovenská odborná obec připouští limity a rizika pachové identifikace, český systém se s nimi vyrovnává především mlčením.

Spolek Šalamoun na tento stav upozorňuje dlouhodobě. O to paradoxnější je, že argumenty, které byly v České republice po léta bagatelizovány jako „aktivistické“, zaznívají dnes v téměř shodné podobě z akademického prostředí policejních institucí.

Závěr

Odborná diskuse na konferenci Aktuálne otázky trestného práva v teórii a praxi potvrdila, že pachová identifikace:

• je metodou zatíženou významnými riziky,
• může sloužit nanejvýš jako podpůrný nepřímý důkaz,
• vyžaduje neustálou revizi ve světle vědeckých poznatků a judikatury.

Zároveň však znovu otevřela otázku, proč se o těchto závěrech v České republice veřejně a systémově nediskutuje – a proč musí na ústavní deficity trestního řízení opakovaně upozorňovat spolek občanů, namísto institucí, jejichž povinností je ochrana základních práv.

Dobrovolná podpora

Pomozte nám pokračovat v práci

Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.

Účet Spolku Šalamoun 170718584/0300

Podpořit jinou částkou

QR platba 500 Kč Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.