Česká justice v praxi: Soudce Vacek přizná pochybení skutkem, Soudce Petrásek ho zabetonuje formalismem
6. srpna 2025 soudce JUDr. Michal Vacek na OS Praha 8 nařídí výkon 6měsíčního, původně podmíněného trestu. Vzápětí přijde sdělení v duchu: „stížnost je opožděná, protože třídenní lhůta běží už od ústního vyhlášení“. Jenže — 12. září 2025 tentýž soud sám vyzve obhájkyni, aby stížnost odůvodnila. Kdyby byla opravdu opožděná, nebylo by co odůvodňovat. A to není detail, to je logický kotrmelec.
Mezitím místopředsedkyně OS Praha 8 JUDr. Jana Humení po přezkoumání spisu napíše větu, která by měla být vytesaná do mramoru: „Vaše stížnost je důvodná, neboť vyřizující soudce JUDr. Michal Vacek svým postupem ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu.“ Zároveň zruší vyznačenou právní moc a pošle spis Městskému soudu.
A teď finále: 24. září 2025 Městský soud v Praze vedený JUDr. Richardem Petráskem stížnost zamítá jako opožděnou — s poučením, že lhůta běží od vyhlášení a že nálezy Ústavního soudu jsou závazné jen „v té konkrétní věci“. Doslova. Bez věcného přezkumu.
Proč je tohle absurdní i pro laiky
- Buď je stížnost opožděná (a pak se nevyzývá k odůvodnění), nebo je včas (a pak se projedná věcně). Obojí zároveň nejde. Tuhle rozpolcenost nezakryje žádná poznámka pod čarou.
U zásahů do osobní svobody (jako je nařízení výkonu podmíněného trestu) se běh lhůty ke stížnosti počítá až od doručení písemného usnesení, ne od toho, co kdo zaslechl v síni. To není „názor“, to je ustálená judikatura Ústavního soudu – viz zejména I. ÚS 445/20 (12. 5. 2020), která řeší přesně takovou situaci.
A závaznost nálezů ÚS není klubová výjimka. Čl. 89 odst. 2 Ústavy váže všechny. Teze, že nález „platí jen tam a tehdy“, je popřením pravidel hry — a hlavně návodem, jak obejít spravedlnost.
Řekněme to nahlas
Z našeho pohledu se podobným postupem chystají soudce Vacek (nejprve „pozdě“, potom „pošlete odůvodnění“) a autor usnesení Městského soudu v Praze JUDr. Petrásek („stejně jste přišli pozdě“, nálezy ÚS jen „v konkrétní věci“) v dohledné době rozložit důvěru v justici úplně. Ne „ohrozit“ — zničit. A s ní i předvídatelnost rozhodování a respekt k Ústavnímu soudu. Když totiž soudce po čtyřiceti letech praxe přehlédne ustálený výklad a jeho nadřízený soud ho ještě legalizuje formalismem, je to signál: pravidla nepomáhají lidem porozumět právu — pravidla se používají proti nim.
Tři věty, které si zapamatujte
„Přišli jste pozdě.“ → „Pošlete, prosím, odůvodnění.“ → „Stejně jste přišli pozdě.“
Mezitím oficiální konstatování, že postup „ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu.“
Tohle není justice, které se věří. To je kouřová clona, která důvěru pálí do základů.
Vítejte v právním státě.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.
Předně je to věcný důvod na uplatnění trestního oznámení na senát soudce Petráska a podle toho jak vypadalo hlasování senátu na ty osoby soudců, které hlasovaly proti čl.89, odst. 2 Ústavy.
Jedná se totiž o úmyslné porušení ústavního zákona, a to osobou, která je považována za vrcholného právního odborníka. V žádném případě tedy nemůže jít o mírnější trestněprávní kvalifikaci re. §330 TrZ, ale zásadně o naplnění všech formálních i materiálních znaků porušení jádra významu §329 TrZ.