1) Co se mění v zákoně
Od 1. ledna 2026 nabývá účinnosti novela č. 270/2025 Sb.. U trestného činu zanedbání povinné výživy (§ 196 tr. zákoníku) se nově vyžaduje, aby pachatel neplnil vyživovací povinnost déle než čtyři měsíce a současně vystavil oprávněnou osobu „nebezpečí nouze“. Základní sazba je až 2 roky. „Běžné“ neplacení bez prokázané nouze už nebude trestným činem. Tím se zásadně mění rozsah trestní odpovědnosti v této oblasti.
2) Přechodná pravidla – jak dopadnou na už odsouzené
Novela výslovně řeší, co se stane s již uloženými tresty za skutky, které se od 1. 1. 2026 stanou netrestnými:
- „Trest uložený do 31. 12. 2025 za čin, který od 1. 1. 2026 není trestným činem, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná.“
Pokud tedy někdo sedí pouze za neplacení výživného, které nevedlo k nebezpečí nouze, výkon trestu se zastaví a dotyčný má být propuštěn. Není třeba o něco žádat — jde o účinek přímo ze zákona.
Souhrnné/úhrnné tresty: „Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů…“
Jinými slovy, pokud v jednom rozsudku figurovalo i jiné (stále trestné) jednání, automatické propuštění nenastane, ale soud z moci úřední sníží výměru tak, aby odpadla část připadající na již netrestné jednání.
Výjimka – případy „nebezpečí nouze“: Pokud bylo již v původní věci prokázáno, že neplacení vystavilo dítě/opr. osobu nebezpečí nouze, jednání zůstává trestné i po 1. 1. 2026 a novela na takové odsouzení nedopadá.
Oficiální komunikace státu k dopadům je konzistentní: Ministerstvo spravedlnosti pro média potvrdilo, že u nepodmíněných trestů dotčených novelou se výkon zastaví a osoby budou propuštěny, přičemž u souběhů mají soudy tresty přepočítat. Odhady z praxe hovoří zhruba o > 500 dotčených osobách (ne všichni však budou propuštěni okamžitě — část jen získá zkrácení trestu kvůli souběhům).
3) „Kdo a jak propustí“ – praktický postup ve věznicích
- Kdo rozhodne: Samotné „odpadnutí“ trestu plyne z přechodného ustanovení zákona. Vězeňská služba činí kroky k propuštění ve spolupráci se soudy, které tresty u souběhů poměrně zkrátí. Individuální žádost odsouzeného není nutná.
Kdy: Účinky nastávají k 1. 1. 2026. Propuštění „jen za alimenty“ proběhne bez návrhu; u souběhů soud vydá nové rozhodnutí (z moci úřední) s novou výměrou. Pokud by nastaly průtahy, je vhodné podat podnět soudu prvního stupně (který ukládal trest) s odkazem na čl. II odst. 1 novely. Mediální vyjádření MSp uvádí, že se s těmito kroky počítá.
Doporučený „checklist“ pro rodiny a obhájce
- Zjistěte právní základ odsouzení (zda šlo o samostatný trest za „alimenty“, nebo o souhrnný/úhrnný trest).
- Vyžádejte si opis rozsudku a výpočet trestu (pro kontrolu, zda soud u souběhu opravdu provedl poměrné zkrácení).
- Pokud se nic neděje, po 1. 1. 2026 pošlete soudu podnět s citací čl. II odst. 1 novely a požádejte o neprodlené rozhodnutí (popř. stížnost na průtahy).
- U případů, kde byla prokázána „nouze“, novela nedopadá; v těchto věcech se naopak vyplatí prověřit, zda závěr o nouzi skutečně obstojí (možné mimořádné prostředky jen tehdy, jsou-li k tomu zákonné důvody).
4) Dopad na probíhající (nepravomocné) kauzy po 1. 1. 2026
U živých řízení pro „neplacení výživného“, v nichž není naplněn znak „nebezpečí nouze“, musí orgány činné v trestním řízení po účinnosti novely postupovat tak, že stíhání pro skutek, který již není trestný, nelze vést (zásada nullum crimen a obecná pravidla o nepřípustnosti stíhání). Z praxe plyne, že státní zástupci a soudy taková řízení zastavují; civilní vymáhání (exekuce) tím není dotčeno. Oficiální i odborné zdroje k novele to výslovně předjímají.
5) Co není třeba (a kdy naopak jednat)
- Není třeba podávat žádost o milost, obnovu řízení či dovolání, pokud je odsouzení jen za jednání, které je po 1. 1. 2026 netrestné — účinek plyne ex lege.
- Jednat je na místě, pokud:
- jde o souhrnný/úhrnný trest a soud dosud nerozhodl o poměrné redukci;
- původní rozsudek operuje s „nouzí“, avšak obhajoba má relevantní důvody závěr zpochybnit (pak připadají v úvahu standardní opravné/mimořádné prostředky dle obecné úpravy — nikoli ale „automatická“ amnestie).
Orientační metodiku (tj. že soudy mají tresty přepočítat) potvrzují i veřejná vyjádření justice.
6) Vztah ke vymáhání dluhu na výživném
Novela se netýká civilního práva: povinnost platit výživné trvá a dlužné částky lze dál vymáhat exekučně či návrhem na výkon rozhodnutí. Trestní rovina se zúží pouze na nejzávažnější případy (nebezpečí nouze). Na to upozorňují i oficiální informování a právní přehledy.
Závěr pro praxi
- Od 1. 1. 2026 přestává být trestné pouhé neplacení alimentů bez prokázané „nouze“; § 196 je restrukturalizován tak, aby postihoval jen případy s reálnou újmou.
- Všichni, kdo vykonávají trest jen za „netrestné“ neplacení, mají být propuštěni; u souběhů soudy přepočítají trest. Není třeba žádat — účinek plyne ze zákona (čl. II odst. 1); podnět k soudu je na místě jen při průtazích.
- Probíhající stíhání za „běžné“ neplacení mají být zastavována; dluhy se řeší civilně.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.