U soudu neslyšel ani slovo – české justici to nevadí

Spolek Šalamoun dlouhodobě upozorňuje na závažná pochybení české justice. Jedním z nejkřiklavějších případů poslední doby je kauza Martina Van Fabiána, odsouzeného v roce 2018 Krajským soudem v Táboře k 15,5 roku odnětí svobody. Tento případ není jen o jednom rozsudku – je symbolem selhání systému ochrany základních práv osob se zdravotním postižením.

Česká justice si spletla přítomnost s porozuměním. Člověk se závažným sluchovým postižením stráví 15,5 roku ve vězení po procesu, kterému nemohl rozumět. Znalec potvrdil, že odezírání v soudní síni nestačí; přesto soudy odmítly zajistit účinné tlumočení i po letech – a Ústavní soud to posvětil.

1. Případ, který testuje hranice spravedlivého procesu

Martin Van Fabián byl v roce 2018 Krajským soudem v Táboře uznán vinným a odsouzen k 15,5 roku odnětí svobody. Od počátku bylo nesporné, že jde o osobu s těžkým sluchovým postižením, odkázanou především na odezírání a písemné zprostředkování mluvené řeči. Tato bariéra však nebyla v klíčových fázích řízení účinně odstraněna.

Namísto zajištění adekvátního tlumočení (např. simultánního přepisu řeči) dostal obžalovaný formální nabídku tlumočníka do českého znakového jazyka, který neovládá. Soudy bez ověření presumovaly, že „odezírání postačí“. Z posudku prof. MUDr. Pavla Komínka, CSc. (2022) přitom vyplývá, že v podmínkách soudní síně (neznámí mluvčí, proměnlivá rychlost, odborný jazyk) odezírání neumožňuje plnohodnotné porozumění.

2. Jak soudy chybně zaměnily formalitu za spravedlnost

  • Soud prvního stupně považoval pasivitu obžalovaného (nekladení otázek, minimální reakce) za procesní taktiku nebo „souhlas mlčením“ – aniž by si ověřil, zda rozumí.
  • Odvolací a dovolací soud převzaly formalistickou tezi, že „tlumočník byl nabídnut“, a proto je vše v pořádku.
  • Ústavní soud (usnesení I. ÚS 2223/25, 25. 8. 2025) stížnost odmítl s tím, že námitky míří na „procesní vady“ původního řízení, které údajně nelze řešit obnovou (§ 278 odst. 1 tr. řádu), protože nové důkazy prý nemohou změnit výrok o vině a trestu. Tím však rezignoval na materiální posouzení, zda původní proces splňoval minimální standardy férovosti.

Výsledek? Rozhodující soudy zaměnily fyzickou přítomnost obžalovaného v jednací síni za skutečné porozumění. To ale spravedlivý proces není.

3. Konflikt s judikaturou ESLP

Rozhodnutí českých soudů jde přímo proti dlouhodobé judikatuře Evropského soudu pro lidská práva (ESLP):

  • Kamasinski v. Rakousko – ESLP vyložil, že právo na tlumočníka podle čl. 6 odst. 3 písm. e) zahrnuje nejen jednání u soudu, ale i dokumenty a přípravné fáze; zároveň může být povinnost orgánů činných v trestním řízení rozšířena i na následnou kontrolu kvality tlumočení, jsou-li na nedostatky upozorněny (§ 74). K otázce vzdání se práva ESLP zdůraznil požadavek jednoznačnosti a dobrovolnosti (srov. § 80). [1]
  • Cuscani v. Spojenému království – Soud akcentoval aktivní povinnost soudu zajistit účinné tlumočení a kritizoval improvizované „tlumočení“ rodinným příslušníkem; pouhá znalost jazyka u advokáta nestačí, rozumět musí sám obviněný (§§ 38–39, 57). [2]
  • Timergaliyev v. Rusku – U osoby se sluchovým postižením musí stát zajistit dodatečné procesní záruky pro efektivní účast; odvolací soud měl prověřit dopad vady sluchu (včetně zajištění naslouchací pomůcky) a zajistit obhájce ex offo, jinak je ohrožena rovnost zbraní (§§ 50–51, 59). [3]
  • Balšán v. České republice – ESLP shledal porušení práva na obhajobu a spravedlivý proces; případ potvrzuje zásah Soudu při selhání ochrany obhajovacích práv v ČR a vytváří prostor pro obnovu řízení. [4]

4. Rovnost zbraní a kontradiktornost řízení

Spravedlivý proces není formalita. Čl. 6 Úmluvy a čl. 37 odst. 4 a čl. 38 odst. 2 Listiny chrání skutečnou účast obviněného – tedy rozumět a moci se bránit.
Pokud je obžalovaný fakticky vyloučen z porozumění:

  • nemůže klást otázky svědkům,
  • nemůže reagovat na důkazy v reálném čase,
  • nemůže účinně komunikovat s obhájcem.

Takové řízení je jen přítomnost bez porozumění – a tedy nespravedlivé.

5. Proč měla být obnova povolena

Nejde o „akademickou procesní vadu“. Nové důkazy (zejm. posudek ORL a konkretizované výpovědi o skutečném průběhu komunikace) objektivizují tvrzení, že se obžalovaný nemohl účinně bránit. Plénum ÚS ve stanovisku Pl. ÚS-st. 50/20 zdůraznilo, že při rozhodování o obnově lze zkoumat, zda nové důkazy mohou vést k jinému hodnocení dříve provedených důkazů. Přesně to se zde nabízí: v řízení s plnohodnotným tlumočením by obžalovaný mohl přednést dosud nezvažované skutečnosti a konfrontovat svědky způsobem, který mu byl dříve odepřen.

Odmítnout obnovu v situaci, kdy se až ex post prokázalo, že obžalovaný nerozuměl řízení, působí jako odepření spravedlnosti.

6. Stanovisko Spolku Šalamoun

  • Martin Van Fabián neměl spravedlivý proces.
  • Jeho právo na tlumočníka a účinnou obhajobu bylo hrubě porušeno.
  • Česká justice selhala v ochraně zranitelné osoby se zdravotním postižením.

Považujeme proto případ za vhodný pro podání k ESLP s námitkou porušení čl. 6 Úmluvy. Jedině nové projednání věci – se simultánním přepisem řeči nebo jiným adekvátním tlumočením – může napravit deficit spravedlnosti původního procesu.

Poznámky a prameny (výběr)

[1] Kamasinski v. Austria, App. no. 9783/82, rozsudek ze dne 19. 12. 1989, §§ 74, 80.
[2] Cuscani v. the United Kingdom, App. no. 32771/96, rozsudek ze dne 24. 9. 2002, §§ 38–39, 57.
[3] Timergaliyev v. Russia, App. no. 40631/02, rozsudek ze dne 14. 10. 2008, §§ 50–51, 59 (efektivní účast, naslouchací pomůcka; právní pomoc na odvolání).
[4] Balšán v. the Czech Republic, App. no. 1993/02, rozsudek ze dne 18. 7. 2006 (porušení čl. 6 odst. 1 a 3; otevření prostoru pro obnovu).

Spolek Šalamoun – 31 let na straně spravedlnosti.

Dobrovolná podpora

Pomozte nám pokračovat v práci

Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.

Podpořit jinou částkou
QR platba 500 Kč QR platba 500 Kč na účet Spolku Šalamoun Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.

2 názory na “U soudu neslyšel ani slovo – české justici to nevadí”

  1. Oto Malik

    Som emeritný prokurátor, sudca a advokát, od roku 2021 absolútne hluchý, neovládam odčítať reč ani posunkovu reč. V lete 2004 som bol nezákonne obvinený, bol som 23 mes. v kolúznej samovazbe . Vec na súde trvala 13 rokov a hneď prvy rozsudok bol oslobodzujúci a následne KS odvolanie OP zamietol. V konaní na súde som trval na okamžitom prepise reči, to súd nedal, ale celé pojednávanie bolo tak, že som mal na stole pred sebou monitor PC kde som videl ako bola zápisnica o HP soisovana, čítal som výpovede, vyjadrenia a mal som možnosť sám klásť otázky, návrhy atď. Fakticky môj obhajca ex offo bol štatista, sám som si celú obhajobu realizoval. Mám aj nález US SR z r 2021 kde vyslovil, že absolútne nepočujúci právnik ako som ja v civilnom konaní musí mať právo na rovnosť zbraní a teda súdy mi musia zabezpecit aj technické prostriedky na realizáciu mojich práv, teda aj duálny monitor či okamžitý prepis reči. Sám sa zastupujem aj v spore o odškodnenie za moje 13 r nezákonne trestne stíhanie. Justícia aj v SR nepočujúcich významne a vedome poškodzuje ! Nechápem konanie US ČR !

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru