Nahlížení do trestních spisů po pravomocném skončení věci: když je odsouzený ve výkonu a bez advokáta

Přístup k trestnímu spisu není formalita. Bez něj je jakákoli obrana jen papírová. Pro odsouzené, kteří jsou už ve výkonu trestu a nemají advokáta, však přístup ke spisu často naráží na praktické bariéry. Případ L. D. to ilustruje: jeho partnerka se pokusila nahlédnout do spisu na základě plné moci — soud to odmítl s odkazem, že nejde o osobu s oprávněním podle trestního řádu. Odsouzený sám se nahlížení účastnit nemůže (je ve výkonu), rodiče to objektivně nezvládnou. Reálně tak nemá šanci vidět spis své vlastní věci.

Co říká zákon

Podle § 65 odst. 1 trestního řádu mají právo nahlížet do spisu obviněný/odsouzený, jejich obhájce, poškozený, zúčastněná osoba a jejich zástupci. „Jiné osoby“ mohou nahlížet se souhlasem předsedy senátu, ale jen je-li to třeba k uplatnění jejich práv. To je klíč k situacím, kdy odsouzený nemá advokáta a potřebuje pověřit někoho jiného.

Obhájci ex offo – formálně ano, fakticky ne

V drtivé většině případů je odsouzený zastupován obhájcem ex offo. To má hned několik praktických důsledků:

  • Obhájce ex offo často disponuje jen fragmenty spisu, nikoliv jeho úplnou kopií.
  • Vztah k odsouzenému bývá čistě formální, motivace spolupracovat omezená.
  • Sdílení informací s rodinou nebo partnerkou odsouzeného bývá minimální až nulové.

Výsledkem je, že ačkoli zákon přiznává odsouzenému „právo nahlížet do spisu“ prostřednictvím obhájce, v praxi se tento přístup omezuje na formální zastoupení, bez reálného přístupu k podkladům. Pokud soud současně odmítne zmocněnce (např. partnerku), odsouzený se ocitá v pasti.

Jak to čte Ústavní soud

  • III. ÚS 1956/13: Souhlas k nahlížení nelze odepřít paušálně; orgány musí posoudit legitimní zájem žadatele.
  • II. ÚS 2156/21: Právo nahlížet do spisu je součástí práva na obhajobu, které náleží i odsouzenému po pravomocném skončení trestního řízení.
  • IV. ÚS 2375/24: Odmítnutí zpřístupnit trestní protokol spolku, který věc monitoroval, bylo shledáno protiústavním, neboť chyběl konkrétní legitimní důvod.

Doktrína: kdo může být „jinou osobou“

Komentářová literatura (Šámal/Gřivna) řadí mezi „jiné osoby“ mj. zájmová sdružení občanů, a také osoby jednající ve prospěch obviněného/odsouzeného (např. v souvislosti s návrhem na obnovu apod.). To odpovídá praktické potřebě, kdy odsouzený z výkonu trestu nemůže sám nahlížet a nemá aktivního advokáta. V takových případech je nutné povolit přístup i pověřeným osobám nebo spolkům.

Kde vzniká systémový problém

V realitě se často stane přesně to, co u L. D.:

  1. Partnerka na základě plné moci → odmítnuto, protože není v taxativním výčtu (a soud pojme „jiné osoby“ restriktivně).
  2. Odsouzený je ve výkonu, osobně nahlížet fakticky nemůže.
  3. Rodiče to nezvládnou (věk, schopnosti, vzdálenost).
  4. Ex offo advokát má jen fragment spisu a neochotu ke spolupráci.

Výsledek: odsouzený nemá reálný přístup ke spisu a jeho právo na obhajobu se stává iluzorním.

Co s tím?

  • Soudy by měly vykládat § 65 TŘ vstřícněji a umožnit přístup i osobám pověřeným odsouzeným, pokud jde o přípravu podání ve prospěch obhajoby (např. podnět ke stížnosti pro porušení zákona).
  • Spolky (např. Spolek Šalamoun) mají podle doktríny místo mezi „jinými osobami“ a mohou zajišťovat, že odsouzený nebude fakticky odstřižen od spisu.
  • Legislativa by měla výslovně zohlednit realitu výkonu trestu a roli zmocněnců, které si odsouzený zvolí.

Závěr

Případ L. D. ukazuje, že i když právní úprava na papíře odsouzenému přístup ke spisu zajišťuje, v praxi se kombinací výkonu trestu, restriktivního výkladu § 65 TŘ a omezené role obhájců ex offo stává toto právo iluzorním. Pokud má být právo na obhajobu skutečné, nikoli jen formální, je nutné, aby soudy umožňovaly nahlížení i pověřeným osobám a spolkům.

Níže přinášíme vzor naší žádost o nahlížení do spisu ve smyslu ust. § 65. TrŘ.

Dobrovolná podpora

Pomozte nám pokračovat v práci

Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.

Podpořit jinou částkou
QR platba 500 Kč QR platba 500 Kč na účet Spolku Šalamoun Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru