Může právní stát ponechat v platnosti pravomocný odsuzující rozsudek, přestože řízení zatížila závažná procesní chyba? Právě této otázce je věnována mezinárodní konference pořádaná 11. července 2026 Innocence Project Deutschland na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Českou republiku a Spolek Šalamoun v jejím odborném programu zastupuje místopředseda Spolku Mgr. Šimon Mach.
Mezinárodní konference nese příznačný název:
„When Should a Procedural Error Justify Reopening a Final Criminal Conviction?“
V českém překladu: „Kdy by měla procesní chyba odůvodnit obnovu pravomocného odsuzujícího rozsudku?“
Konference se koná hybridní formou na Právnické fakultě Humboldtovy univerzity v Berlíně a současně online. Setkávají se na ní odborníci z akademické sféry, trestní obhájci, zástupci projektů zaměřených na justiční omyly, členové mezinárodní sítě Innocence Network i představitelé institucí zabývajících se přezkumem pravomocných odsouzení.
Právní moc není důkazem neomylnosti
Každý právní řád potřebuje, aby soudní rozhodnutí v určitém okamžiku nabyla právní moci a aby řízení nemohlo pokračovat donekonečna. Právní moc však nesmí být zaměňována za neomylnost.
Pravomocný rozsudek může být výsledkem řízení, v němž došlo k zásadnímu porušení práva na obhajobu, k opomenutí důkazů, použití vadného znaleckého posudku, zatajení důležitých informací nebo k jinému procesnímu selhání, které zásadně zpochybňuje spravedlnost celého rozhodnutí.
Právě zde vzniká konflikt mezi dvěma základními hodnotami: mezi stabilitou soudních rozhodnutí na jedné straně a požadavkem skutečné spravedlnosti na straně druhé.
Pořadatelé konference upozorňují, že v některých právních systémech mohou i závažné procesní chyby po nabytí právní moci zůstat bez skutečného přezkumu. Hlavní otázkou proto není pouze to, zda k chybě došlo, ale také to, zda právní řád vůbec nabízí účinný mechanismus k její nápravě.
Spolek Šalamoun v oficiálním programu
Spolek Šalamoun na konferenci zastupuje jeho místopředseda Mgr. Šimon Mach, který je v oficiálním programu uveden jako český advokát a zástupce Spolku Šalamoun.
Pořadatelé připomínají, že Šimon Mach je absolventem Univerzity Karlovy, členem České advokátní komory a více než deset let se ve Spolku Šalamoun věnuje otázkám trestní justice, ochrany lidských práv a případům možných justičních omylů. Konference se účastní online.
Jeho vystoupení je zařazeno do bloku:
Open Systems: Procedural Error as a Ground for Reopening
Otevřené systémy: Procesní chyba jako důvod obnovy řízení
Společně se zástupcem České republiky v něm vystupují odborníci z Izraele, Kanady, Velké Británie a Norska. Samostatný příspěvek věnovaný americkému systému přednese Justin Brooks, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel California Innocence Project.
Česká účast v tomto bloku otevírá zásadní otázku: Je český systém obnovy řízení skutečně otevřený, nebo je otevřený pouze na papíře?
Česká obnova řízení: formální možnost, praktická překážková dráha
Český trestní řád obnovu pravomocně skončeného řízení umožňuje. V praxi je však tento mimořádný opravný prostředek vykládán natolik restriktivně, že se v závažných trestních věcech často stává téměř neprůchodným.
Soudy při rozhodování o obnově opakovaně zdůrazňují ochranu právní moci původního rozsudku. Podstatně méně pozornosti však bývá věnováno otázce, zda původní řízení skutečně obstojí z hlediska procesní spravedlnosti, vědecké přezkoumatelnosti důkazů a práva odsouzeného na účinnou obhajobu.
Nový důkaz bývá odmítnut s tím, že není dostatečně nový. Nový odborný závěr může být označen pouze za jiný názor. Závažná procesní chyba bývá považována za uzavřenou tím, že o ní mělo být rozhodnuto již v odvolacím nebo dovolacím řízení.
Výsledkem může být systém, který chrání konečnost původního rozhodnutí účinněji než člověka, jenž byl na jeho základě zbaven svobody.
Nejde pouze o nové důkazy
Význam berlínské konference spočívá také v tom, že problém obnovy neomezuje pouze na objevení nového svědka, nové listiny nebo nového výsledku DNA analýzy.
Předmětem odborné diskuse jsou přímo procesní chyby a jejich schopnost zpochybnit legitimitu pravomocného odsouzení.
Může jít například o porušení kontradiktornosti řízení, nesdělení důležitého důkazu obhajobě, nepřezkoumatelné znalecké závěry, odmítnutí zásadních důkazních návrhů nebo institucionální selhání, které se projeví až po skončení věci.
Procesní pravidla totiž nejsou samoúčelnou administrativou. Mají zajistit, aby soud rozhodoval na základě úplně, nestranně a zákonně zjištěného skutkového stavu. Jestliže jsou tato pravidla zásadním způsobem porušena, může být zpochybněn nejen postup soudu, ale také samotný výsledek řízení.
Nestačí mít obnovu v zákoně
Další část konference se zabývá institucemi, které v různých zemích přezkoumávají možné justiční omyly mimo tradiční systém soudní obnovy.
Představeny jsou například nezávislé revizní komise nebo specializované útvary státních zastupitelství pro kontrolu pravomocných odsouzení. Mezi diskutované modely patří britská Criminal Cases Review Commission i americké Conviction Review Units.
Tyto zkušenosti ukazují, že nestačí pouze deklarovat existenci mimořádného opravného prostředku. Rozhodující je, zda má odsouzený reálnou možnost nechat svůj případ znovu nezávisle prošetřit, zda má přístup k zachovaným důkazům a zda je přezkumný orgán skutečně ochoten připustit, že se justice mohla zmýlit.
Mezinárodní spolupráce jako cesta ke změně
Účast Spolku Šalamoun na berlínské konferenci navazuje na jeho rozvíjející se spolupráci s organizacemi, právníky a odborníky sdruženými v mezinárodním hnutí za nápravu justičních omylů.
Zahraniční zkušenosti potvrzují, že problémy českého systému nejsou ojedinělé. Současně však ukazují, že existují konkrétní institucionální nástroje, jimiž lze přezkum pravomocných odsouzení učinit nezávislejším, odbornějším a skutečně účinným.
Pro Spolek Šalamoun je účast v oficiálním programu významným potvrzením, že česká zkušenost s obnovami řízení a justičními omyly patří do mezinárodní odborné diskuse.
Právní stát se totiž nepozná podle toho, že tvrdí, že jeho soudy nechybují. Pozná se podle toho, zda dokáže vlastní chybu připustit, důkladně ji přezkoumat a napravit.
Právní moc musí chránit právní jistotu. Nesmí však chránit nespravedlnost.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.