Vydírání, anonymní udávání a bezpráví jako standard veřejné správy
V právním státě se informace poskytují na základě zákona. V kafkovském státě se informace poskytují podle toho, kdo s kým mluví a co je za to ochoten obětovat.
Případ Spolku Šalamoun a jeho žádosti o základní, zákonem zaručené právo na informace od Kanceláře prezidenta republiky (KPR) odhaluje v plné nahotě mechaniku mocenského aparátu, který se přestal řídit právem a jedná se žadateli o informace způsobem, který charakterizují slova: strach, loajalita a vydírání.
„Vzdejte se zákonného práva, jinak s námi nepočítejte“
Na základě komunikace s KPR (doložené soudu v elektronické podobě) je prokazatelné, že KPR, reprezentovaná JUDr. Vítem Šťastným, podmiňovala jakoukoli budoucí komunikaci s občanským spolkem (konkrétně ohledně problematiky udělování milostí) tím, že spolek „stáhne“ (vezme zpět) svou oprávněnou žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
E-mail od Víta Šťastného z KPR ze dne 23. 4. 2024 to zřetelně dokládá:
Vážený pane doktore,
v návaznosti na náš telefonát si dovoluji nabídnout termíny pro schůzku,
a to pondělí 6. května, úterý 7. května či čtvrtek 9. května (vždy od 14 hodin).
Prosím o sdělení, který termín by Vám vyhovoval, a počet a jména účastníků.Pan kancléř mne informoval, že z Vaší strany bylo přislíbeno stažení žádosti o informace týkající se jmenovitého složení oddělení milostí, rád bych se v té souvislosti dotázal, zda již stažení bylo učiněno (do KPR zatím nic nedorazilo).
Děkuji.
S pozdravem
Vít Šťastný
Tato výměna – „my vám umožníme setkání, vy se vzdáte svého práva“ – není ničím jiným než politickým vydíráním, které v právním státě nesmí mít místo. Takové jednání odporuje nejen smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale i základním principům správy věcí veřejných.
A protože spolek svoji žádost o informace nestáhl, následoval dne 16. května 2024 rozzlobený telefonát od Víta Šťastného z KPR, že v tom případě se již dohodnuté setkání v Kanceláři prezidenta republiky ruší.
Anonymní úředníci, anonymní svědectví – a právní parodie
Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který rozhodoval o odvolání spolku proti odmítavému rozhodnutí KPR, ve svém rozhodnutí přijal bez jakéhokoli věcného ověření vyjádření tzv. „dotčených osob“ – anonymních pracovníků KPR. Tito bezejmenní úředníci, kteří jsou zároveň účastníky řízení, ale jejichž jména ani nejsou uvedena v rozhodnutí, lživě obvinili Spolek Šalamoun z údajné manipulace, zneužívání práva na informace, ba dokonce z ovlivňování rozhodování o milostech.
Spolek Šalamoun však nikdy nedostal možnost se s těmito tvrzeními seznámit, natož na ně reagovat. Jakožto účastník řízení byl zcela vyloučen z přístupu k podkladům rozhodnutí, a tím i z možnosti obrany. Totéž se nyní opakuje v řízení o žalobě před Městským soudem v Praze. Ani zde nemá spolek možnost se s nepodloženými útoky seznámit a vyjádřit se k nim, ačkoliv právě na nich je rozhodnutí o neposkytnutí informací založeno.
Takový postup odporuje nejen článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv, ale popírá samotnou podstatu práva na kontradiktornost řízení. Správní řízení v podání KPR a ÚOOÚ se zde mění v tajný tribunál, kde úřady jednají na základě neveřejných (utajovaných) udání, a jejich účelem není zjistit pravdu, ale zachovat anonymitu vládnoucích.
Zákon jako zástěrka, nikoliv norma – zneužití výjimek zákona č. 106/1999 Sb.
Zákon č. 106/1999 Sb. je postaven na principu veřejnosti, jednoduchosti, rychlosti a účinné kontroly veřejné moci. Jeho cílem není chránit úředníky před občany, ale umožnit občanům kontrolovat výkon veřejné moci – tedy samotné úředníky. Přesto KPR i ÚOOÚ zákon zneužívají: odvolávají se na údajnou ochranu soukromí osob, které ve skutečnosti vykonávají veřejnou činnost a mají moc fakticky spolurozhodovat (skrze zpracovávání žádostí a přípravu podkladů) o žádostech o milost. Že je takový názor neudržitelný, ba nesmyslný, traktoval už v minulosti opakovaně Ústavní soud i Nejvyšší správní soud.
Zaměstnanci KPR nejsou soukromé osoby. Nejedná se o jména pacientů psychiatrické léčebny ani o oběti trestných činů. Jedná se o státní zaměstnance, placené z veřejných prostředků (tj. daní), kdy výstupy jejich činnosti mají přímý dopad na osudy lidí. Přesto jim stát přiznává výsadu anonymity, a žadatel o informace, který se domáhá veřejnosti této agendy, je ostrakizován, pomlouván a ponižován.
Spolek Šalamoun jako exemplární nepřítel státu
Namísto uznání veřejné role Spolku Šalamoun jakožto „společenského hlídacího psa“ (vyplývající obecně z rozsudků ESLP i české soudní judikatury), je tento spolek označován za „nebezpečného žadatele“, jehož činnost je (podle rozhodnutí KPR a ÚOOÚ) údajně hrozbou pro bezpečnost úředníků a jejich rodin. Absurdní argumentace, skrze kterou by se stejným způsobem dal ostrakizovat (ba kriminalizovat) každý novinář, právník či občanský aktivista, je nejen právně nepřípustná, ale potenciálně nebezpečná jako precedens do budoucna.
Stát a jeho orgány tak vytvářejí precedens: kdo klade nepříjemné otázky, bude umlčen. Kdo se domáhá práva na informace, bude zařazen na seznam vnitřních hrozeb. A kdo upozorňuje na rizika netransparentního rozhodování – bude očerněn anonymními udáními a vyloučen z práva na informace, jakož i z práva na taková osočení reagovat.
Zámek v podání Víta Šťastného: kafkovský systém ochrany moci před veřejností
JUDr. Vít Šťastný, ředitel legislativního a právního odboru KPR, se v tomto systému jeví jako architekt Kafkova Zámku, v rámci kterého je každý pokus o veřejnou kontrolu moci pokládán za útok. Základní vztah občan–stát je zde absurdně převrácen, ačkoliv podle Ústavy je zde stát pro občana, nikoliv obráceně. Podle Víta Šťastného z KPR však má být veřejná moc nekontrolovatelná, anonymní a chráněná. Odpovědnost neexistuje. Rozhodují úřední osoby beze jména. A kdo na to upozorní, ten bude obviněn z nátlaku.
To není právní stát. To je Kafkův Zámek.
„Právo“ podle představ úředníků Kanceláře prezidenta republiky
Spolek Šalamoun nemůže a nebude mlčet. Nenechá si upřít základní právo na informace. Nepřijme „obchodní model“, v němž je schůzka na Hradě podmíněna vzdáním se svých zákonných práv. A nenechá se zastrašit anonymními vyjádřeními anonymních úředníků KPR, skrytými za (údajným) „zájmem na ochraně osobních údajů“. Právo na informace není privilegium. Je to důležitý nástroj demokracie. A kde ho stát upírá, tam přestává být státem demokratickým.
Žaloba Spolku Šalamoun ze dne 16. 1. 2025 je zde: ….
Replika Spolku Šalamoun ze dne 25. 7. 2025 je zde:
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.
Super, viz letošní žaloba na nečinnost předsedy ÚOOÚ, který kryje nečinnost ministerstva spravedlnosti (od r. 2012) a nečinnost také ministryně spravedlnosti při vědomě prolhané kriminalizaci konopí bez zákonného předpisu od roku 1990 na MS v Praze 11A3/2025 na webu Konopí je lék.cz (https://www.konopijelek.cz/ministerstvo-spravedlnosti/) a civilní žaloba na ČT za cenzuru (nečinnost) v této věci a neplnění zákonných povinností ČT a Rady ČT od r. 2012 a od roku 2016 také nečinné RRTV na námi ně všechny mylně podané správní žaloby a kasační stížnosti 2019/2020 v předmětné věci (po desítkách marných předžalobních výzev od r. 2016 do roku 2025 před podáním civilní žaloby) a letošní replikou ČT, že jsme dosud podali od roku 2012 do roku 2025 přes sto podání s čj./sp.zn. a vyjádřením předsedy Rady ČT ze srpna 2025 k další již žalobní výzvě na smír v průběhu řízení , že si máme kolečko Divácké centrum-stížnost Kanceláři ředitele ČT – stížnost Radě ČT znovu zopakovat….. na https://www.konopijelek.cz/novinky/zaloba-na-ct-za-cenzuru/.
Dnes si prezident pozval na Hrad estébáka a ptá se ho, jak to bude dělat, že přesvědčí policisty a státní zástupce, aby nešetřili úředníky státu za poskytnutí dotací Agrofertu v rozporu s nálezem ústavního, kasačního a krajského správního soudu (2x), unijní legislativou, stanoviskem EK a EU parlamentu a protože za Čapí hnízdo řekli partneři z opozice, že ho nevydají soudu, tak se ho na to ani ptát nemusel.
Jenže když KPR píše, že už si nikoho nepozve před volbami, pak je to faul jak Brno, protože každý den letí díky Fialovi a Stanjurovi desíky milonů korun za prodlevy v respektování dvou rozhodnutí arbitráže v kauze Diag Human se škodou přes 17 miliard. Pokud je Demokrat, měl je postavit vedle sebe jako uličníky a říct veřejně, co si o hospodaření s povinností řádného hospodáře prezident myslí. Když se ale v KPR obklopuje paplášskými řiťoľezy jako ředitel odboru legislativy KPR JUDr. Vít Štastný, pak se není co divit, že k amnestii konopným dědečkům pitomci v KPR napsali, že pěstovali marihuanu. To by mne opravdu zajímalo, na kterém stromě ta marihuana roste, pitomci, nevzdělaní arogantní debilové ve službách státu a s taláry od Blažka, jako za Jakeš a Bilaka. Ještě hůř, ti byli komouši byli směšní, tihle údajně dělají demokracii.
Články zde jsou skvěle napsané, tak proč je u všech uveden jako autor výhradně „admin“. Bylo by možné u článků uvádět skutečného autora/-y?
Navíc je u různých článků zcela jasně vidět, že je psali různí lidé.
Dobrý den, je to trochu technické omezení, ale zkusím vždy autora podepsat.
Skvělý článek s neradostným obsahem. Činnost KPR je zde popsána až příliš jasně a zřetelně. Kdo jiný by měl bezvýhradně ctít zákony této země, když ne hlava státu a její aparát?
A přitom to po „výměně“ prezidenta Zemana vypadalo tak optimisticky, že by mohlo dojít k pozitivním změnám u státu ve státě – v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Bohužel se nový prezident ke svému úřadu postavil tak, že jej bere jako jednu nekonečnou dovolenou – Dakar, slaňování, motorkářské výlety, lety balonem, výšlapy po horách, tajné zahraniční dovolené, seskoky padákem, selfíčka s Dalaljámou…
Jenom nám na hradě chybí ta pravá hlava státu, politik, někdo s vlastním názorem, někdo, kdo dokáže přispět k chodu tohoto státu.
Prezident Pavel zde ve své funkci zklamal i co se týče „narovnání“ fungování jeho úřadu, vč. KPR. Když byla kritizována KPR už za předchozího prezidenta, nabízelo se provést v ní změny tak nějak samo.
Bohužel se tak nestalo a za prezidenta Pavla se KPR stala jednou velkou a špinavou právní bažinou. Třeba i tím, jak JUDr. Šťastný de facto licituje s přijetím zástupců Spolku Šalamoun doslova jako koňský handlíř, zákonu navzdory.
Takže si budeme muset počkat do konce volebního období hradního neschopného „velitele“ a doufat, že s novým prezidentem přijde na pořad dne i vymetení Augiášova chlévu jménem Kancelář prezidenta republiky. Držím nám palce.
Děkujeme.
„Přímé jednání patří mezi prvotní podmínky úspěchu! Avšak jenom dobrý člověk může jednat přímo, a pouze dobrou, všem užitečnou práci je možno konati před celou veřejností. Přímé, prosté jednání budí v lidech všechny dobré instinkty. Jednáš-li otevřeně s úmyslem posloužit lidem, tvůj úspěch je neodvratný.“
Tomáš Baťa
***
Spolek EJO (European Justize Organization), plně podporuje tuto aktivitu Spolku Šalamoun.