„Znalec pravdy“ bez podkladů

Když novinář rámuje kauzu Kramný proti pitevnímu protokolu

Novinář Tomáš Lánský (iDNES.cz) se v debatě o kauze Kramný stylizuje do role člověka, který „ví, jak to bylo“ — a svou sebedůvěru staví na osobních kontaktech a „informacích z vyšetřování“. Problém je jednoduchý: takhle novinařina fungovat nesmí.

1) „V podstatě kompletní“? Dokument říká opak

Lánský veřejně prosazuje tezi, že těla poškozených dorazila do Česka „v podstatě kompletní“, Egypťané si prý jen „vzali vzorky“. Pitevní protokol repitvy v ČR ale uvádí, že u Moniky i Kláry scházely celé orgány nebo jejich zjevné části (např. žaludek, dvanáctník, levá ledvina, část jaterního laloku; u Moniky navíc část slinivky; u močového měchýře zachována jen část stěny). To není „vzorek“ — to je zásadní deficit. Prezentovat takovou situaci jako „v podstatě kompletní“ je zavádějící.

Orgán / část	Stav při repitvě	Přesná věta z protokolu	Strana
Žaludek + dvanáctník	Chyběly (odebrány při 1. pitvě)	„Dvanáctník spolu se žaludkem… nepřítomny, odebrány při předchozí pitvě.“	7
Slinivka břišní (pankreas)	Chyběla část (hlava/část těla) – zachován jen ocas	„Slinivka břišní je zachována jen v rozsahu ocasu slinivky…“ + (v textu k dutině břišní: odebrána část slinivky při předchozí pitvě)	5 a 7
Játra – levý lalok (část)	Částečně chyběl	„…konstatováno po předchozí pitvě… oddělení a vyjmutí části levostranného jaterního laloku…“	5
Levá ledvina	Chyběla (odebrána při 1. pitvě)	„Levá ledvina se na svém obvyklém místě nenachází, odebrána při předchozí pitvě.“	6–7
Močový měchýř	Zčásti chyběl (zachována jen část stěny u ústí moč. trubice)	„Močový měchýř je již po předchozí pitvě otevřený, zachována je jen část stěny měchýře v okolí močové trubice…“	7
Appendix (slepé střevo)	Chyběl (stav po starší operaci)	„Apendix se na svém obvyklém místě nenacházel, jde o stav po operaci staršího data.“	7

2) Diletantismus, ne „znalectví“

Pokud se novinář pasuje na arbitra pravdy a současně ignoruje vlastními slovy „nepohodlné“ pasáže z úředních listin, je to diletantismus.

• Dokumenty mají přednost před dojmy a vyprávěním „známých z vyšetřování“.
• Osobní vazby nejsou verifikace. Zmínka „mluvil jsem s lidmi, co u toho byli“ nenahrazuje přesnou citaci z protokolu.

3) „21 faktů“ — když kvantita přebije kvalitu

Lánský uvádí „21 faktů“ ke kauze. Pokud je drtivá většina z nich nepřesná (a v řadě bodů fatálně, protože nerespektují obsah spisu), nejde o informování veřejnosti, ale o rámování reality. Novinář si nemůže dovolit chrlit „fakta“, která neobstojí proti textu dokumentů.

Standard: nejdřív citace ze spisu, pak interpretace. Opačné pořadí je recept na chyby.

4) Dopad na veřejnost i justici

Média vytvářejí předporozumění — lidé si pak pamatují rámec, ne detaily. Když mainstreamový text opakovaně rozporuje dokumenty, zasévá nedůvěru a chaos. A když takový rámec převezmou další aktéři, rozplývá se hranice mezi informací a narrativem.

Verdikt

Kdo chce být „znalcem pravdy“, musí začít u písemností — ne u kontaktů.
Prezentovat „21 faktů“, z nichž je většina věcně mimo nebo v rozporu s protokoly, je neomluvitelné selhání řemesla. A zaštitovat to „známostmi s vyšetřovateli“ je přesně ten typ praxe, který mate veřejnost a poškozuje důvěru v novinařinu i justici.

Dobrovolná podpora

Pomozte nám pokračovat v práci

Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.

Účet Spolku Šalamoun 170718584/0300

Podpořit jinou částkou

QR platba 500 Kč Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.