Městský soud v Brně odmítl naší žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. vyhovět a neposkytl ani anonymizované znění rozhodnutí o vazbě osoby označované v médiích jako Tomáš Jiřikovský. Opřel se přitom o § 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. s poukazem na probíhající trestní řízení a na § 8a trestního řádu. Takový postup považujeme za nezákonný, formálně vadný a ústavně nekonformní. A říkáme to s oporou v nedávném nálezu Ústavního soudu vydaném v naší věci.
Co soud (ne)udělal a proč je to problém
- Odmítnutí podle § 11 odst. 4 písm. a): Soud bez dalšího prohlásil, že poskytnutí anonymizovaného vazebního usnesení by „ohrozilo či zmařilo“ účel trestního řízení. Žádný konkrétní test proporcionality neprovedl, a neukázal, jaké přesně újmy by zveřejnění pečlivě anonymizované listiny způsobilo. Takto paušální výluka neobstojí.
- Záměna pojmů a nepřesný odkaz na § 8a tr. ř.: Soud odkazuje na § 8a tr. ř., ale už ve výroku rozhodnutí tuto oporu ani neuvádí. Navíc naše žádost míří na samostatné a akcesorické rozhodování o vazbě, nikoli na „otevření“ celého trestního spisu; proto je tvrzení o riziku „obcházení“ režimu nahlížení do spisu zcela mimo.
- Procesní pochybení: Soud nedodržel lhůtu 15 dnů pro vydání rozhodnutí a nesplnil povinnost vyznačit „Vypraveno dne“ dle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu. Rozhodnutí, byť formálně datované 22. 8. 2025, bylo skutečně odesláno až 3. 9. 2025 (tj. 16. den), což svědčí o rezignaci na základní zákonné standardy.
Naše právně fundované protiargumenty
- Anonymizované vazební usnesení lze poskytnout
Ústavní soud nedávno ve věci IV. ÚS 2375/24 (stěžovatel: Spolek Šalamoun) jednoznačně vyložil, že ani dokumenty vzniklé v souvislosti s neveřejnými částmi soudního procesu nejsou z poskytování informací automaticky vyloučeny. Povinný subjekt musí poměřovat a vyložit, proč by výluka byla v konkrétním případě nezbytná; teprve pokud vyjde test proporcionality v neprospěch zpřístupnění, smí odepřít. To se nestalo.
- Povinnost individuálního odůvodnění, nikoli frází
Ústavní soud v témže nálezu zdůraznil, že výluky „stošestky“ se mají aplikovat jen v nezbytných případech a že správní (povinné) orgány musejí konkrétně vyložit, proč by poskytnutí informace narušilo jiná základní práva nebo ústavně chráněné zájmy. Bez tohoto kroku je odepření protiústavní. Městský soud v Brně zůstal u obecných proklamací. - Nejde o „obcházení“ nahlížení do spisu
Žádáme jedinou listinu – anonymizované rozhodnutí o vazbě. Nechceme nahlížet do spisu. Ústavní soud přitom sám varuje před obcházením specifických režimů, ale zároveň ukládá povinným subjektům, aby rozlišovaly a nepoužívaly tyto argumenty šmahem. Přesně to Městský soud učinil – paušalizoval bez poměřování a bez zvážení rozsahu anonymizace. - Veřejný zájem na kontrole vazebních rozhodnutí
Soud se spokojil s tvrzením, že už „sdělil médiím“ existenci vazby a její zákonné důvody (§ 67 tr. ř.). Jenže právě proto žádáme text usnesení: abychom ověřili, z jakých konkrétních skutečností soud vycházel. Kontrola vazebních důvodů je jádrem veřejného zájmu na transparentnosti justice – a anonymizace chrání soukromí i presumpci neviny.
Nález Ústavního soudu v náš prospěch: co z něj plyne
V nálezu IV. ÚS 2375/24 Ústavní soud zrušil rozsudky Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, neboť porušily naše právo na informace podle čl. 17 Listiny. Zdůraznil nutnost proporcionálního posouzení, odmítl automatismus výluk a uložil, aby povinné orgány konkrétně vážily kolizi práv místo opisování obecných tezí. Tato vodítka dopadají přímo i na žádosti o vazební usnesení – nejsou to „nedotknutelné“ dokumenty, ale listiny, jejichž zpřístupnění je po řádné anonymizaci často možné a ústavně žádoucí.
Širší kontext: formalismus místo služby veřejnosti
Naše čerstvá zkušenost z Brna bohužel zapadá do nepříjemného vzorce: místo pečlivého poměřování a kultury odůvodnění vidíme fráze, prodlení a procesní nedbalost. Soud, který má být první na stráži zákonnosti, sám nedodrží lhůtu a nevyznačí „Vypraveno dne“. A když přijde na merito, spolehne se na paušální štít § 11 odst. 4 písm. a) bez vysvětlení, co a proč by anonymizované rozhodnutí o vazbě ohrozilo. Takto se důvěra v justici nebuduje.
Co požadujeme
- Zrušení odmítavého rozhodnutí a poskytnutí anonymizovaného vazebního usnesení po provedení individuálního testu proporcionality v intencích nálezu IV. ÚS 2375/24.
- Nápravu procesních pochybení (řádné vypravení, respekt k zákonným lhůtám).
- Změnu praxe: konec „kopírování paragrafů“ a návrat k ústavně loajální správě práva na informace – s důrazem na anonymizaci namísto plošného utajování.
Spolek Šalamoun stojí o férovou, důkladně odůvodněnou a právně čistou justiční praxi. Nežádáme privilegia — žádáme právo, které nám už Ústavní soud potvrdil.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.