Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 515/25 ze dne 7. května 2025 představuje důležité judikatorní upozornění na formalismus obecných soudů při rozhodování o trvání vazby. Ústavní soud v tomto rozhodnutí konstatoval porušení článku 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, neboť stěžovatel byl ponechán ve vazbě bez konkrétního a individualizovaného odůvodnění, ačkoliv se nabízela možnost využít alternativní, mírnější opatření.
Skutkový základ
Stěžovatel, cizinec bez trvalého pobytu v ČR, byl obviněn z trestné činnosti a vzat do útěkové vazby dle § 67 písm. a) trestního řádu. Obecné soudy prodloužily jeho vazbu, aniž by se dostatečně zabývaly jeho individuální situací či zvažovaly alternativy, jakými jsou dohled probačního úředníka, zákaz vycestování nebo elektronická kontrola. Soudy se opíraly o paušální argumentaci, že stěžovatel nemá v Česku sociální vazby, což údajně zakládá obavu z útěku.
Právní posouzení
Ústavní soud nálezem vymezil tři klíčová pochybení:
1. Absence konkrétního odůvodnění
Ústavní soud kritizoval opakování obecných frází („cizinec bez pobytu“) bez faktického vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Z judikatury vyplývá, že obavy z útěku musejí být doloženy konkrétními fakty, nikoliv vyvozovány automaticky z cizí státní příslušnosti. Takový přístup odporuje zásadě individualizace trestního řízení.
2. Nedostatečné zvažování mírnějších opatření
Ústavní soud zdůraznil, že vazba je ultima ratio, tedy krajní řešení. Soudy musí vždy zkoumat, zda nestačí méně invazivní zásah do práv obviněného. V tomto případě soudy zcela opomněly existenci alternativ, přestože stěžovatel sám navrhoval propuštění za podmínek, které byly potenciálně postačující k zajištění účelu trestního řízení.
3. Diskriminační aplikace útěkové vazby
Pouhé cizí státní občanství nebo neexistence trvalého pobytu v ČR nesmí být samonosným důvodem pro vazbu. Takový postup je podle Ústavního soudu nepřípustný a porušuje zásadu rovnosti před zákonem dle čl. 1 Listiny a čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Význam rozhodnutí
Nález I. ÚS 515/25 navazuje na předchozí judikaturu (např. nálezy sp. zn. III. ÚS 260/22, II. ÚS 663/17), ale posouvá ji dál v tom, že:
- zásah do osobní svobody bez konkrétního odůvodnění je nepřípustný i v přípravném řízení,
- obecné soudy musí zohlednit alternativní opatření a zdůvodnit, proč je neaplikovaly,
- soudy nesmí vytvářet paušální předpoklad nebezpečnosti na základě státní příslušnosti nebo absence sociálních vazeb.
Tento nález podtrhuje, že vazba není nástroj preventivního zajišťování obviněných jen proto, že pocházejí z jiného státu nebo nemají v Česku rodinu. Pokud soudy přistupují k institutu vazby bez skutečného zvažování konkrétní situace jednotlivce a bez náležitého zdůvodnění, dopouštějí se porušení základních práv. Nález I. ÚS 515/25 proto představuje důležitý korektiv pro praxi obecných soudů a posiluje standard ochrany osobní svobody v českém trestním řízení.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.
A když je důvod pokračování jak může prokázat že již nebude pokračovat 🤔
Stejně nikdo vězni nebude věřit.. A pro soud stačí jen že se domnívá 🥺
Měli jsme vazební zasedání.. Státní zástupce podal návrh na ponechání a to z důvodu že byl již odsouzen v 2016 za obdobnou činnost což ale není pravda měl jako nezletilý menší vytrznictvi skončilo to dohledem .a osvědčil se.. . Ve výkonu trestu nikdy nebyl ani na vazbě až teď… Tak byl ponechán na vazbě nyní 6 měsíc.. Tak teď opět čekáme na soud podali jsme o propuštění