Obnova řízení ve věci Martina Van Fabiána byla dne 19. května 2025 pravomocně zamítnuta. A to přesto, že:
- trestní řízení probíhalo bez zajištění základního práva na porozumění,
- soud nepřihlédl k neslyšící diagnóze obžalovaného,
- nebyla zajištěna žádná komunikační asistence,
- nový znalecký posudek jednoznačně prokázal, že obžalovaný nechápal průběh hlavního líčení,
- a Ústavní soud ve svém nálezu (I. ÚS 3378/24) jasně formuloval, že účast v řízení musí být reálná, nikoliv formální.
I přes toto flagrantní porušení základních procesních práv považují české soudy celou věc za uzavřenou.
Tímto rozhodnutím vstupuje český právní stát do prostoru, kde už nerozhodují fakta, ale jen formální výklady. Kde není vůle napravit zjevnou nespravedlnost, protože „to procesní řád neumožňuje“.
Takto dnes vypadá výkon spravedlnosti – alespoň pokud neslyšíte.
Proces, který nebyl slyšen, ale přesto platí
Martin Van Fabián je zcela neslyšící. Neovládá znakový jazyk, komunikuje výhradně odezíráním. V soudní síni mu však:
- nebyl přidělen tlumočník,
- nebyl zajištěn simultánní přepis mluveného slova,
- seděl mimo zorné pole svědků a znalců,
- nebyl informován o obsahu výpovědí, tudiž nemohl klást otázky, či se k výpovědím svědků a znalců vyjádřit, protože neslyšel co svědci říkají.
Přestože odborný znalecký posudek prof. MUDr. Pavla Komínka, Ph.D., MBA, výslovně konstatuje, že v těchto podmínkách nebylo možné porozumění, soudy tento závěr ignorovaly.
Spravedlnost bez porozumění ale není spravedlnost. Je to formalismus vydávaný za právo.
Když právo na obranu neplatí
Van Fabián nemohl reagovat na výpovědi, protože jim nerozuměl. Nemohl se ptát svědků, protože neslyšel, co říkají. Nemohl rozporovat důkazy, protože neznal jejich obsah.
Soudy místo ochrany jeho práv pracovaly s domněnkami:
„Nevznesl žádnou námitku“ – protože nerozuměl.
„Neprojevil nesouhlas“ – protože netušil, co se projednává.
„Výpovědi byly formálně v pořádku“ – přestože obžalovaný jejich obsah nikdy nepochopil.
Obhajoba tak byla fikcí – a rozsudek byl vydán bez skutečné účasti obžalovaného na řízení.
Obnova zamítnuta. Proč?
Obnova řízení měla být logickým a nutným krokem.
Podání bylo řádně odůvodněno, doloženo:
- novými znaleckými závěry,
- posudky potvrzujícími zásadní komunikační bariéru,
- nálezy Ústavního soudu, které vyžadují skutečnou účast na řízení.
Přesto soudy návrh na obnovu zamítly s tím, že se jedná o „právní námitku, nikoliv novou skutečnost“. Jinými slovy: i když celý proces proběhl v rozporu s ústavním pořádkem, není to důvod pro nápravu.
Tímto rozhodnutím byla justicí popřena nejen spravedlnost, ale i její ochota ke korekci vlastních selhání.
Právní stát, který nereaguje na porušení práva, je jen iluze
Případ Martina Van Fabiána je extrémním příkladem systémového selhání:
- Obžalovaný neporozuměl průběhu řízení.
- Soudy jej přesto odsoudily.
- Nové skutečnosti byly ignorovány.
- Obnova řízení byla pravomocně zamítnuta.
Takový stav nelze označit jinak než jako justiční skandál.
Pokud je právní stát skutečně založen na ochraně základních práv, pak zde došlo k jeho hrubému porušení. Pokud však ochrana práv závisí pouze na procesních výkladech, pak jsme svědky jeho faktického zhroucení.
Vítejte v právním státě.
Spolek Šalamoun
Právní stát selhal. Mlčet nemůžeme.
www.spoleksalamoun.com
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.
Mam dotaz muj muž řidil vozidlo pod vlivem drog spada novela i na něj nebo musi odsedět 14měsicu trestu děkuji za odpověd
Ne.
Předně, situaci MVF znám. Bohužel, existuje v původním řízení ještě jedna taková „drobnost“, zdánlivě nepatrná, ale za současného stavu PLATNÉHO TRESTNÍHO ŘÁDU -tedy, aby bylo jasno -„ZÁKONA“- NEŘEŠITELNÁ, a tou je fakt, že původní rozsudek soudu I. stupně JE OBJEKTIVNĚ NEPLATNÝ. Proč? Z jediného a prostého důvodu: Na původním rozsudku (kterým tato „země“- myšleno k odpovědnosti KAŽDÉHO JEDNOHO OBČANA!!!- odsoudila druhého člověka k 15, 5 letům ve vězení, CHYBÍ:
1. UVEDENÍ OZNAČENÍ SOUDU, KTERÝ ROZSUDEK VYDAL;
2. UVEDENÍ JMEN ČLENŮ SENÁTU, KTERÝ MVF ODSOUDIL.
Tedy, MVF sedí v base na základě něčeho, co lze přirovnat k „úřadem vydanému občanskému průkazu, bez fotografie“.
Jedná se o TOTÁLNÍ ABSURDITU, SE KTEROU ZÁKON NEPOČÍTÁ, NEBOŤ SE PŘEDPOKLÁDÁ, ŽE NIC TAKOVÉHO SE SNAD ANI NEMŮŽE VYSKYTNOUT.
Náprava tohoto LIDSKÉHO SVINSTVA není možná, a to žádným způsobem, protože (A TEĎ TO BOHUŽEL PŘIJDE – a nechť je další text ponechán bez úprav), V TÉTO NEDOMRLÉ ODPORNÉ ZEMI NESE PŘÍMOU ODPOVĚDNOST ZA CELKOVÝ STAV TRESTNÍHO SYSTÉMU -KAŽDÝ GAUNER, KTERÝ KDY ZASEDL V LAVICI PSP ČR, či SENÁTU ČR OD ROKU 1990, A NIKDO Z TĚCH, CO ZAM SEDÍ TEĎ, TAM SEDĚT PROSTĚ NEMÁ. A je mu úplně jedno, jestli je to Petr, nebo Pavel, nebo kýho čerta šmejd. Všichni, za posledních 35 let postupně (a ani si nedovedu představit, kterýho idiota to vůbec napadlo) z trestního řádu z roku 1961, hnusu, nemajiciho se slovem „zákon“ nic společného, odstranili JEDEN ZE TŘÍ (ZÁKLADNÍCH) PILÍŘŮ PŘEZKUMU ROZHODNUTÍ I. STUPNĚ -tedy zlikvidovali samu možnost APLIKOVAT „REVIZNÍ PRINCIP“, kdy je třeba zdůraznit, že toto UDĚLALI VĚDOMĚ ZE „ZLÉ VŮLE“ ŠKODIT LIDEM.
Tato tvrdá slova lze jednoduše dokázat obsahem Důvodové zprávy k zákonu č.265/2001Sb..
S ohledem na odpovědnost ČR, jakožto země s plnoprávnými a svobodnými lidmi (viz. Preambule Ústavy) je má místě postavit ke zdi všech 10 milionů občanů ČR, a tato má slova NEJSOU K NABÁDÁNÍ NIKOHO K TOMU, ABY VZAL SPRAVEDLNOST DO SVÝCH RUKOU. JEDNÁ SE O TAK NESKUTEČNOU OSTUDU KAŽDÉHO Z NÁS, ŽE ANI MĚ OSOBNĚ NEPŘÍSLUŠÍ ŽÁDNÝ „HODNOTÍCÍ ČI OMLUVNÝ SOUD“. S hlubokým smutkem v srdci
Albert Žirovnický, bohužel, občan toho, co se dovolí nazývat „ČESKÁ REPUBLIKA“