K této důležité informaci se vracíme s určitým časovým odstupem. Prodleva na jejím významu nic nemění. Otázka účinné nápravy justičních omylů, dostupnosti obnovy řízení a práva odsouzeného předložit nové důkazy své neviny zůstává v České republice nadále mimořádně aktuální.
Spolek Šalamoun se dlouhodobě nezaměřuje pouze na jednotlivé trestní kauzy v České republice. Stále důležitější součástí naší práce je také zapojení do mezinárodních odborných struktur, které se zabývají justičními omyly, ochranou nevinně odsouzených a vytvářením účinných mechanismů nápravy.
Jednou z těchto struktur je Wrongful Conviction International Law Task Force – WCILTF, tedy mezinárodní pracovní skupina pro oblast nespravedlivých odsouzení.
Co je WCILTF
WCILTF je globální koalice profesorů práva, advokátů, odborníků a představitelů organizací typu Innocence Project z Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky. Jejím cílem je překlenout takzvanou „Innocence Gap“ – mezeru v mezinárodním právu týkající se ochrany nevinně odsouzených osob.
Mezinárodní smlouvy o lidských právech totiž vznikaly v době, kdy ještě nebyl rozsah justičních omylů znám v podobě, v jaké jej dnes odhalují moderní forenzní metody, zejména nové DNA analýzy. Mezinárodní právo proto stále neposkytuje dostatečně konkrétní odpověď na otázku, jaká práva má mít pravomocně odsouzený člověk, který získá nové a závažné důkazy své neviny.
WCILTF usiluje zejména o to, aby byly jako součást mezinárodně chráněného práva na spravedlivý proces uznány:
- skutečně dostupná možnost znovu otevřít pravomocně skončenou trestní věc,
- právo domáhat se nového forenzního a DNA testování,
- povinnost státu uchovávat biologické a jiné důkazní materiály,
- přístup odsouzeného a obhajoby k důkazům,
- účinná právní pomoc při uplatňování nových důkazů neviny,
- právo na zproštění, propuštění a odpovídající odškodnění v případě prokázaného justičního omylu.
WCILTF spolupracuje také s pro bono právním týmem mezinárodní advokátní kanceláře Proskauer Rose se sídlem v New Yorku. Podle University of Manchester předložila pracovní skupina již během prvních let své činnosti více než patnáct odborných podání orgánům OSN.
Česká republika před Výborem OSN pro lidská práva
Dne 5. ledna 2026 bylo Výboru OSN pro lidská práva předloženo podání nazvané List of Issues for the Czech Republic Prior to Reporting. Dokument se zabývá systémovými překážkami, které v České republice komplikují nebo prakticky znemožňují nápravu pravomocných odsouzení v případech, kdy se objeví nové důkazy neviny.
Nejde o rozsudek ani o konečný závěr OSN, že Česká republika porušila Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Jde o podání občanské společnosti, jehož účelem je upozornit Výbor OSN na závažné otázky a přimět Českou republiku, aby se k nim v rámci mezinárodního přezkumu konkrétně vyjádřila.
Podání se zaměřuje především na mimořádně restriktivní přístup českých soudů k obnově řízení. Upozorňuje na rozpor mezi zákonnou existencí tohoto mimořádného opravného prostředku a jeho praktickou nedostupností v závažných trestních věcech.
Zpráva dále kritizuje, že české právo:
- nezakotvuje samostatné a vymahatelné právo odsouzeného domáhat se nového DNA testování,
- nestanoví jednoznačnou povinnost uchovávat biologické důkazy pro jejich budoucí přezkoumání,
- neposkytuje dostatečné záruky proti zadržování nebo opožděnému zpřístupňování důkazů svědčících ve prospěch obviněného,
- nevyžaduje plošné audiovizuální zaznamenávání policejních výslechů,
- nezavádí nejvyšší vědecké standardy při rekognicích a identifikaci osob.
Jako závažný příklad důsledků nedostatečné ochrany důkazního materiálu dokument uvádí také trestní věc Petra Kramného, v níž byly nevratně zničeny histologické preparáty srdcí, přestože šlo o klíčový materiál pro posouzení příčiny smrti a jeho další nezávislé přezkoumání mohlo mít pro posouzení věci zásadní význam.
Účast Spolku Šalamoun
Na vzniku podání týkajícího se České republiky se za Spolek Šalamoun podíleli Václav Peričevič a Šimon Mach, kteří jsou v dokumentu výslovně uvedeni mezi jeho autory.
Pro Spolek Šalamoun představuje spolupráce s WCILTF možnost přenášet konkrétní zkušenosti z českých trestních kauz do mezinárodní odborné diskuse. Problémy, na které upozorňujeme více než třicet let, tak nejsou posuzovány pouze uvnitř českého justičního systému, ale také ve světle mezinárodních závazků České republiky.
Zapojení do WCILTF současně umožňuje porovnávat českou právní úpravu a praxi se zkušenostmi zahraničních Innocence Projects, univerzitních pracovišť, advokátů a odborníků na justiční omyly.
Nejde přitom o snahu přenášet rozhodování o jednotlivých českých trestních věcech do zahraničí. Jde o něco zásadnějšího: o prosazování mezinárodního standardu, podle něhož musí mít člověk odsouzený za trestný čin reálnou, nikoli pouze formální možnost předložit nové důkazy své neviny a dosáhnout jejich nezávislého posouzení.
Proč se k tématu vracíme až nyní
O podání WCILTF a zapojení Spolku Šalamoun informoval již v lednu 2026 také server Kverulant.org. My se k této skutečnosti vracíme s prodlevou.
Považujeme však za důležité ji zveřejnit i nyní. Význam této mezinárodní spolupráce se časem nezmenšil. Naopak — otázky, které byly Výboru OSN předloženy, zůstávají v českém prostředí bez přesvědčivé odpovědi.
Obnova řízení je stále vykládána mimořádně restriktivně. Odsouzení nemají jasně garantované právo na nové DNA testování. Neexistuje dostatečně transparentní a vymahatelný systém uchovávání důkazního materiálu. A případy, v nichž se nové důkazy střetávají s neochotou justice znovu přezkoumat již jednou přijatý závěr, nejsou minulostí.
Proto považujeme podání WCILTF i zapojení Spolku Šalamoun do této mezinárodní struktury za stále aktuální.
Česká zkušenost musí být slyšet i v zahraničí
Justiční omyl není pouze vnitrostátním procesním pochybením. Pokud stát nedokáže vytvořit účinný mechanismus, který umožní nevinnému člověku prokázat nevinu a dosáhnout propuštění, jde také o závažnou otázku ochrany základních lidských práv.
Spolek Šalamoun si váží možnosti spolupracovat s předními zahraničními odborníky, právníky, univerzitami a organizacemi zaměřenými na nápravu justičních omylů.
Budeme i nadále usilovat o to, aby zkušenosti z českých trestních kauz nezůstávaly uzavřeny pouze v jednotlivých soudních spisech a aby se systémové nedostatky české justice staly součástí odborné diskuse nejen v České republice, ale také na evropské a mezinárodní úrovni.
Protože právo prokázat nevinu nesmí skončit okamžikem, kdy rozsudek nabude právní moci.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.