Znalci jako Achillova pata české justice: Reflexe nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1112/25

Spolek Šalamoun dlouhodobě upozorňuje na systémové nedostatky znaleckého institutu v trestním řízení. Nejde jen o otázku odbornostní kvalifikace nebo procesního postavení znalců, ale především o to, jak výrazně může znalecký posudek ovlivnit osud člověka. Nález Ústavního soudu II. ÚS 1112/25 ze dne 2. července 2025 se významně dotýká právě těchto slabin a nabízí klíčovou judikaturní reflexi.

I. Kontext případu

Stěžovatel podal návrh na zastavení trestního stíhání ze zdravotních důvodů po prodělaném srdečním infarktu, přičemž součástí návrhu byla i zdravotnická dokumentace. K posouzení jeho zdravotního stavu byl přibrán soudní znalec z oboru kardiologie, který dospěl k závěru, že jde o trvalý stav s negativní prognózou.

Navzdory této medicínsky závažné diagnóze došlo ke zcela formálnímu přístupu státních zastupitelství, které na znalecké závěry nereagovaly přiměřeným způsobem. Ústavní soud konstatoval porušení práva na spravedlivý proces, nedotknutelnost osoby, ochranu zdraví a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů.

II. Selhání znaleckého institutu

Znalec ve svém posudku uvedl, že zdravotní stav stěžovatele je trvale narušen a dále se bude zhoršovat. Přesto byla tato expertiza vyhodnocena státními zastupitelstvími mechanicky a bez hlubší analýzy dopadu na další vedení trestního řízení. Tento případ ukazuje na častý jev: znalec je sice přibrán, ale jeho závěry nejsou posuzovány kriticky, nejsou konfrontovány se skutkovými okolnostmi ani s jinými důkazy – a jsou buď slepě přijaty, nebo formálně ignorovány.

III. Znalecké posudky jako „procesní alibi“

Znalecké posudky se často stávají nástrojem, kterým si orgány činné v trestním řízení kryjí rozhodnutí, jež už dávno padla. Při neexistenci efektivního přezkumu znalce soudem nebo stranami řízení, se z posudků stává nedotknutelný „orákulum“ rozhodující bez odpovědnosti.

Nález Ústavního soudu zdůrazňuje, že takový postup je protiústavní: ignorování závěrů znalce bez věcného vyhodnocení porušuje základní práva. (např. kauza Kramný)

Nález II. ÚS 1112/25 není pouze individuální výhrou jednoho stěžovatele – je to výstražný signál pro celou justici. Znalecký posudek nesmí být ani neomylným dogmatem, ani zbytečnou formalitou. Musí být posuzován jako důkaz, nikoliv jako rozsudek.

Dobrovolná podpora

Pomozte nám pokračovat v práci

Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.

Podpořit jinou částkou
QR platba 500 Kč QR platba 500 Kč na účet Spolku Šalamoun Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.

1 názor na “Znalci jako Achillova pata české justice: Reflexe nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1112/25”

  1. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat můj přítom má tři roky nebo čtyři roky a Je hledaný už 10 let a žiji v Anglii má nárok na Amnesty nebo snížení trestu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru