Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody patří dlouhodobě mezi nejdůležitější instituty trestního práva, neboť představuje klíčový nástroj resocializace odsouzených, motivace k polepšení a současně i prostředek efektivního řízení vězeňské populace. Pokud projde senátem jako tisk 143 s účinností od 1. ledna 2026 dochází v českém trestním právu k zásadní novelizaci § 88 trestního zákoníku, která mění nejen podmínky podmíněného propuštění, ale především samotnou povahu rozhodování soudu v těchto věcech. Novela přináší systémové změny, které budou mít významný dopad na praxi soudů i životy odsouzených.
Senátní tisk 143
Stávající právní stav: Diskreční pravomoc soudu
Podle aktuálně platné právní úpravy je podmíněné propuštění založeno na diskreční pravomoci soudu. Soud může, ale nemusí odsouzeného podmíněně propustit, i když odsouzený splnil všechny zákonem stanovené podmínky (délka výkonu trestu, prokázání polepšení, předpoklad řádného života po propuštění apod.). Tato koncepce dává soudu značnou míru volnosti, avšak přináší riziko nejednotnosti rozhodování a v praxi může vést k určité míře právní nejistoty pro odsouzené i pro jejich právní zástupce.
Časové hranice pro podmíněné propuštění jsou odstupňovány dle závažnosti trestné činnosti a recidivy:
- U většiny trestů je požadováno vykonání alespoň poloviny trestu,
- u prvotrestaných za méně závažné trestné činy třetiny trestu,
- u zvlášť závažných trestných činů a výjimečných trestů dvě třetiny trestu,
- u doživotí pak minimálně dvaceti let výkonu trestu.
Důležitým aspektem je také možnost mimořádného propuštění u přečinů před dosažením třetiny či poloviny trestu v případě vzorného chování.
Novela účinná od 1. 1. 2026: Změna paradigmatu
Novela trestního zákoníku představuje v institutu podmíněného propuštění zásadní koncepční změnu:
Soud již nebude mít volnou úvahu, ale v případě splnění zákonných podmínek bude mít povinnost odsouzeného propustit. Tím dochází k proměně z možnosti (diskrece) na zákonný nárok (vázanost soudu).
Nová úprava stanoví:
- Pokud odsouzený vykonal stanovenou část trestu a svým chováním prokázal polepšení a lze důvodně očekávat, že povede řádný život (či je přijata záruka za jeho nápravu), soud musí rozhodnout o podmíněném propuštění.
- Stanovená část trestu je rozčleněna obdobně jako dosud (polovina, třetina, dvě třetiny, případně dvacet let u doživotí), avšak systém je přehlednější, logičtější a explicitně upravuje i možnost dřívějšího propuštění u přečinů.
- Kromě délky trestu a polepšení je nově výslovně zakotveno, že soud přihlíží i k náhradě škody, vydání bezdůvodného obohacení a postoji k ochrannému léčení.
Hlavní rozdíly a inovace
1. Povaha rozhodnutí soudu
Nejzásadnější změnou je přechod od diskreční pravomoci k zákonné vázanosti. Při splnění všech zákonných podmínek již soud nebude oprávněn návrh zamítnout pouze na základě vlastního přesvědčení, nýbrž bude povinen podmíněné propuštění vyslovit.
2. Vymezení časových podmínek
Zůstává rozlišení podle závažnosti a druhu trestné činnosti i délky uloženého trestu, nově však dochází ke zpřehlednění právní úpravy, což zvyšuje předvídatelnost pro odsouzené i jejich právní zástupce. Například prvotrestaný za méně závažný čin bude mít i nadále možnost propuštění po vykonání třetiny trestu, avšak zákonná dikce je jasnější a logičtější.
3. Povinnosti soudu při posuzování polepšení
Soud bude muset hodnotit nejen chování ve výkonu trestu a plnění povinností, ale i konkrétní snahu odsouzeného nahradit škodu či odstranit škodlivé následky činu. Tento aspekt směřuje k většímu zohlednění postojů odsouzeného k nápravě škodlivých následků své trestné činnosti.
4. Mimořádné propuštění za přečin
Novela zachovává možnost mimořádného propuštění za přečin před dosažením časových hranic, avšak nově i zde ukládá soudu povinnost rozhodnout kladně, jsou-li zákonné podmínky naplněny.
Praktické důsledky novely
Nová právní úprava zvyšuje právní jistotu a předvídatelnost v řízeních o podmíněné propuštění. Omezuje riziko rozdílného rozhodování jednotlivých soudů při identických skutkových okolnostech a posiluje ochranu základních práv odsouzených. Právní nárok na podmíněné propuštění však samozřejmě nevzniká automaticky – klíčovým faktorem i nadále zůstává skutečné polepšení odsouzeného a jeho schopnost prokázat, že ve společnosti povede řádný život.
Zároveň novela posiluje význam smysluplné resocializace a motivace k nápravě: jasně stanovené podmínky mohou vést k aktivnějšímu zapojení odsouzených do vzdělávacích a pracovních programů ve věznicích a zvyšují důvěru v instituci podmíněného propuštění jako racionální nástroj trestní politiky.
Novela § 88 trestního zákoníku, která nabývá účinnosti 1. ledna 2026, představuje zásadní krok směrem k větší objektivitě, právní jistotě a efektivitě institutu podmíněného propuštění v České republice. Zákonná vázanost soudu, zpřehlednění kategorií a důraz na individuální nápravu přináší pozitivní změny, které reflektují jak dlouhodobé poznatky z praxe, tak trendy v evropském právu.
Přestože se novela nedotýká samotné podstaty resocializačního institutu, znamená významné posílení práv odsouzených a zvýšení předvídatelnosti rozhodovací činnosti soudů. V konečném důsledku lze očekávat, že nový režim podmíněného propuštění povede k větší transparentnosti a k posílení spravedlnosti v trestním řízení.
Pomozte nám pokračovat v práci
Spolek Šalamoun není příjemcem žádných státních ani evropských, či jiných dotací. Veškerou činnost vykonáváme pro bono. Každý příspěvek pomáhá financovat odborné analýzy, právní podání, veřejnou práci a pomoc v případech, které by jinak zůstaly bez pozornosti.
Po načtení QR kódu si v bankovní aplikaci zkontrolujte účet a částku.
Dobrý večer
Chtěla bych poprosit o informace jestli může prvoťrestany podat návrh k soudu na propusteni na
1/3 když byl odsouzen na 12.mesicu.
Chová se vzorně jen nemá zatím pochvalu protože nastoupil do vykonu trestu 15.12.2025 a žádá po 15.4.2026 o propuštění z vykonu trestu. Do vykonu nastoupil dobrovolně na Datum tedy 15.12.2025 a na čas do 16 hodin. Má příslib do zamestnani kde před výkonem trestu pracoval a má i potvrzení o zajištění bydlení ktere jsem synovi poskytla ja jakožto jeho matka.
Nevím jestli to postačí bojim se že soud synovi propusteni na 1/ 3 nepovolí. Proto se ptám pokud to sou neschválila na 1/3 za jak dlouho muze syn požádat o propusteni na půlku. Navíc ve vykonu pracoval krátce v telekomunikační službě ale práce konkrétně volání mu nešla neni komunikativní a po 14 dnech syna propustili neměl ankety.Praci alespoň zkusil ale propustili syna že neměl ankety .
Byl ve vykonu trestu na jiné pohovory ohledně práce ale nebyl přijat z duvodu nedostatkem pracovních míst.
Práce na volání mu nešla neni komunikativní raději vykonává dělnické práce.
Odsoudili syna za areni a za
řízení pod vlivem návykových látek ale nenaboural jen nadýchal. A dali syna do vykonu trestu na C s ostrahou. Má nárok na propusteni z vykonu trestu když je prvotrestany na propusteni na 1/ 3 nebo az po půlce odpikaneho trestu? Nedává to ve vězení psychicky. A pokud soud zamítne própusteni na 1/3 jaké má další možnosti? Prosim o odpověď na muj emei: iveta15ivka@seznam.cz
Předem děkuji
S pozdravem a přáním pěkného večera Iveta Frey
Dobrý den, prosím o informaci, která se týká mého vnuka. Nyní je podruhé trestán za maření výkonu úředního rozhodnutí. Jednalo se o porušení zákazu řízení motorových vozidel. Byl mu odebrán řidičský průkaz. Nyní je ve vězení ,tam pracuje a splnuje veškeré podmínky, chování vzorné.
Může být propušten i ve třetině uloženého trestu. Splnil i finanční náhrady.
Jeho chování je vzorné a splnuje všechny dané povinnosti.
Prosím za odpověd. Děkuji
Dobrý den, jednoduše nesplňuje podmínky i dle novely zákona.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat můj přítomná tři roky nebo čtyři roky a Je hledaný už 10 let a žiji v Anglii má nárok na Amnesty nebo snížení trestu
Budou se propouštět i recivideste kteří jsou ve vězení po třetí za krádeže ?Předem děkuji za odpověď