Dne 2. června 2025 vydal Ústavní soud České republiky průlomový nález, který se týká práva na bezplatnou obhajobu. V případu stěžovatele L. H. konstatoval porušení čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a zrušil předchozí rozhodnutí obecných soudů.
Skutkový stav
L. H. žádal o přiznání bezplatné obhajoby vzhledem k tomu, že měl pouze nízký příjem (18–20 tis. Kč), hradil výživné a nájem, a zároveň čelil exekucím v souhrnné výši přesahující 45 milionů Kč. Obecné soudy žádost zamítly s odůvodněním, že „nemajetnost sama o sobě nestačí“ a že obviněný může za určitých okolností obhajobu uhradit.
Nález Ústavního soudu
Ústavní soud zdůraznil, že právo na bezplatnou obhajobu je součástí práva na spravedlivý proces. Soudy nemohou podmiňovat jeho uplatnění např. tím, že si obviněný nemajetnost nezavinil nebo že prokáže mimořádné okolnosti (např. úpadek či přerušení studia). Zákon takovou podmínku nezná.
Soud kritizoval i argumentaci, že by mohl H. obhajobu hradit z nezabavitelé části mzdy nebo žádat věřitele o uvolnění prostředků. Tyto úvažy byly podle soudu nereálné a v rozporu s principy právní jistoty.
Právní význam
Nález potvrzuje, že soudy musí při posuzování nároku na bezplatnou obhajobu hodnotit celkové majetkové poměry obviněného, nikoliv výlučně jeho aktuální příjem. Nález tak posiluje přístup k právní pomoci pro osoby v existenčně složité situaci a může mít dopad na široký okruh obdobných kauz.
Tento Nález představuje důležitý přínos k ochraně práva na spravedlivý proces. Zároveň vysílá signál soudům nižších instancí, aby důležitě věnovaly pozornost reálným možnostem obviněných zajistit si efektivní obhajobu.
Nález III. ÚS 3228/24