V poslední době aktuální téma, proč soudy nepovolují pořizování obrazového záznamu a přenosu ze soudních síní.
Zejména v poslední době, kdy občanská veřejnost začíná hojně navštěvovat soudní řízení v trestních věcech, soudy apriori odmítají povolovat veřejnosti z průběhu řízení pořizovat obrazové záznamy nebo přenosy.
Co říká zákon
Pořizování obrazových záznamů a přenosů a pořizování zvukových záznamů řeší § 6 zák. č. 6/2002 (Zákon o soudech a soudcích).
§ 6 odst. 3 uvádí:
Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.
ZÁKON 6/2002 SB.4. 1. 2002
Je potřeba rozlišit dva okruhy:
a) pořizování zvukového záznamu – ten lze pořizovat jen s vědomím předsedy senátu, nebo samosoudce. V praxi před zahájením hlavního líčení, nebo veřejného zasedání to praktikujeme tak, že povstaneme a sdělíme senátu, či samosoudci kouzelnou formulku:
Pane předsedo(předsedkyně), dávám vám tímto na vědomí, že si budu pořizovat zvukový záznam. Tím bezezbytku splníte zákonnou povinnost vědomí soudu o pořizování zvukového záznamu.
Doporučujeme „kouzelnou formulku“ sdělit před zahájením řízení, pamatuji řadu případů, že soud těm, kteří „kouzelnou formulku“ nesdělili, pořizování zvukového záznamu nepovolil, ač je to naprosto v rozporu se zákonem, ale oni se takto chovají.
Naprosto doporučujeme pořizovat zvukový záznam z každého jednání. Z naší zkušenosti 29 let je nutno konstatovat, že zejména u těch důležitých soudních řízení, občas dojde k poruše nahrávacího zařízení, či je jednání nařizováno do soudní síně, kde je nahrávací zařízení nefunkční. (samozřejmě náhodou).
Budete totiž často překvapeni, když následně porovnáte protokol o řízení a zvukový záznam. Bohužel často se stává, že v protokolu řada důležitých věcí zcela chybí, nebo naopak se v protokolu objevují slova a věty, které vůbec v soudní síni nezazněla.
b)Pořizování obrazového záznamu, nebo přenosu.
O průlom dosavadní zažité praxe se snažil soudce Šott v kauze tehdejšího politika Víta Bárty v roce 2012. Dostal od justice silně vyčiněno a už to nikdy neudělal, což bylo vidět u soudu s Andrejem Babišem v roce 2023.
Dikce zákona hovoří jasně: „Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce.“
Pamatuji řadu zástupců veřejnosti, kteří se domáhali práva na pořízení obrazového záznamu, či přenosu a vždy neúspěšně s argumentací“ nepovoluji„
Nepamatuji, že by se někdy nějaký soud obtěžoval argumentací odůvodnění takového postupu.
Je však na místě připomenout Nález Ústavního soudu II. ÚS 2672/07, který mj. říká:
Zatímco limitu fyzické přítomnosti veřejnosti se přirozeně dosáhne vyčerpáním prostorových možností jednací síně, případně za součinnosti orgánů justiční stráže, limit obrazového a zvukového přenosu či záznamu musí stanovit podle konkrétních okolností soudce. Vylučování některé formy veřejnosti soudního jednání přitom musí vždy být propojeno s legitimním cílem, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení, jímž je především „kontrola“ soudní činnosti ze strany veřejnosti skrze reálné poučení o tom, jak soudnictví funguje, a tím budování důvěry veřejnosti v nezávislost a kvalifikovanost výkonu soudní moci.
NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU II. ÚS 2672/0731. 7. 1200
a zejména to nejdůležitější:
Nelze proto dílčí komponenty vyplývající z principu veřejnosti soudního řízení vylučovat jen proto, že nejsou zákonem výslovně upraveny. Lze uzavřít, že přítomnost veřejnosti, ať už osobní či skrze obrazový či zvukový přenos nebo záznam, nelze jednoduše či automaticky odmítat či vylučovat bez toho, že by k tomu byl relevantní důvod, protože jinak se jedná o svévoli.
NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU II. ÚS 2672/07
Jak jsem shora plédoval výše uvedený Nález, z roku 2008 k obecným soudům ještě nedorazil, či ho nikdo nečetl, protože nepamatuji, že by se soud obtěžoval odůvodnit odmítnutí pořizování obrazového záznamu, nebo přenosu.
Objektivně lze si představit, že argumentem pro odmítnutí obrazového záznamu nebo přenosu může být, že by to ohrozilo utajované skutečnosti chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost či jiný důležitý zájem svědků.
Existují však případy, kdy se pořízení obrazového záznamu dožadují „sprostí“ odsouzení (překlep obžalovaní) a tedy soud by měl řádně odmítnutí obrazového záznamu a přenosu řádně a pečlivě zdůvodnit.
Nerušený průběh soudního řízení
Zákonodárce a legislativci vůbec neměli tušení v roce 2002 k jak masivnímu rozvoji, zejména mobilních technologiích dojde. Vůbec neměli tušení o naprosto masivním rozvoji sociálních sítí. (Facebook – založen 2004. Twitter – založen 2006. Youtube – založen 2005)
Jinak řečeno, dnes průměrný telefon střední třídy dokáže na stativu naprosto nerušeně pořizovat obrazový záznam, či obrazový přenos, bez toho, že by sebemenším způsobem narušil důstojný průběh řízení před soudem. Je to zcela irelevantní argument.
Co je skutečný důvod odmítnutí obrazových záznamů a přenosů? Strach
Soudci a senáty vůbec nechtějí, aby mimo stran a svědků do soudních síní někdo chodil. Za 29 let naší činnosti, lze reakci soudců a senátů shrnout do následujících vyjádření:
Co tady chcete?
Vy tady někoho znáte?
Proč jste tady?
Já Vás neznám?
Ježíšmarjá John Bok!
Ač je kontrola moci soudní veřejností jedním ze základních pilířů právního státu, tak se u justice setkáváme s velkou nevolí z naší přítomnosti.
Dalším a naprosto stěžejním argumentem, proč se soudci a senáty bojí, je skutečnost, že by se mohla veřejnost on-line, nebo ze záznamu podívat, jak to vlastně celé u toho soudu funguje. Jak probíhá dokazování (pokud probíhá), jak jsou kráceny práva obhajoby a jak soudci někdy neovládají nejen trestní řád a trestní zákoník, ale ani svůj zákon o soudech a soudcích. Prostě na Fremra.
Náhodou nám sociální síť Meta (dříve Facebook) nabídl video ze soudní síně u Okresního soudu v Chrudimi, kde se právě mj. řešila otázka pořizování obrazového přenosu. Udělejte si obrázek sami a mějte stále na paměti základní mantru české justice a to je vážnost a důvěryhodnost.
Samosoudce nejenže to hlavní líčení vůbec nezahájil, prazvláštně jej odročil bez vyhlášení, ale následně jej ukončil, bez toho, aby vůbec bylo lege artis zahájeno. Je to naprosto totožné, jako kdyby chirurg na operační sále chtěl zahájit šití rány, kterou ještě neotevřel.
Pomyslnou třešničkou na dortu je konstatovaní soudce, k jedné ze stran řízení, že si pamatuje, jak jej vedla jako pionýra v pionýrském oddíle Marušky Kudeříkové. To opravdu nepotřebuje hlubšího komentáře.
Vítejte v právním státě.
Václav Peričevič
Spolek Šalamoun
Jako novinář jsem byl svědkem i toho, že soudce nám zakázal pořizovat zvukový záznam. Prý si máme říci stranám které se soudí, aby nám záznam dodaly, protože se jednání nahrává. A jinak máme vystačit s tím, že musíme psát rychle. 🙂 Podle toho, co zde čtu je praxe zakazování focení a natáčení na kameru zcela běžná. U jedné soudkyně bylo možné mimo fotografovat před a po zahájení soudního procesu. U případů Tempel nebo Kramný bylo možné natáčet před a po skončení procesu. Osobně jsem toho názoru, že citlivé osobní údaje by měli být podle platných zákonů při zveřejnění vystřiženy, ale jinak co se týká jednání a činnosti soudce, to je činnost placená z peněz daňových poplatníků a proto mají občané podle Ústavy plné právo vědět a pořizovat záznam. Tím spíše média, která o soudním procesu informují. MK
Kontrola soudců státních zástupců a policistů a znalců justiní stráže či úředníků na pozicích svědků a jejich zveřejnění co a jak dělají a říkají je zcela legální věc které nesmí nikdo bránit. Je patro z toho faktu, že jde o zamětannce placené z veřjených peněz a zamšstnavatélé mají k těmto osobám právo na jejich kotrolu i mimo úřad jak se chovají jak jednají … což plyne přímo ze služebního zákona .. natož co dělají u soudu.
Na focení natáčení a zveřej%nování i byť jenom jmona osob ze soukromého sektoru i v pozici obžalovaných či nepravomcně či pravomcně v druhém stupni soudní soustavi před tím, nežli uplyne doba možnosti podat dovolání nebo ústaní stížnost nebo žalobu k soudu mezinárodnímu, není nárok bez dovolení této osoby ze soukromého sektoru.. jedná se samozřejmě u novinářů o neoprávněné nakládání s osobními daji a poškození cizích práv za účelem zisku (což plyne přímo s těchto paragrafů a taktéž z pravidel GDPR).
Porušení těchto zákonů řízené úmyslné přímo soudcem či jinou osobou erární s pravomcí, je samozřejmě naplněním zločinu 329 trestního zákoníku zneužití pravom ocí úřední osoby …. je možné takovou osobu zbavit veškerého majetku, zavřít na mnoho let, zakázat činnost …..
Malé dítě ty zákony jak jsou napsané zcela jasně v jejich vzájemné interakci chápe (napsali je moudří lidé a měli sloužit lidem, nikoliv erárnímu aparátu a mafiím, aby tyto zákony ignorovali či jej úmyslně porušovali ve svůj valstní prospěch proti neozbrojeným obyčejným lidem, tedy slabší straně)… jakto že to nechápe dospělá osoba vystudovaná práv na vysoké škole, či s maturitou a iq alespoň 100 v uniformě?
Pro úplně hloupé zastávače zneužívání pravomocí, což je samozřejmě důvodem pro anulaci takových soudních sporů a tučné odškodnění i s ůroky pro všechny poškozené a otravované takovým nulitním aktem spoejným dokonce s násilím a vydíráním újmou jakou je třeba pokuta nebo předvedení nebo vazba atd … nikdo nikdy nikoho z těch veřejníků erárníků nenutil, aby se stali soudci prkurátoři policisté úředníci exekutoři atdatdatd .. nikdo .. a u pásu .. je pro takové, co nechtějí studovat a respektovat zákony a práva lidí a nemají čest a morálku a stydí se před veřejnsotí, dostatek volýh míst … pravda za 200 tisíc měsíčně žádná odpověnost a kontrola a výsluhy to fakt není … tam se musí makat … a za pár šušní … a dobře … jinak … a škodit se jiným v takovém zaměstnání nesmí … i kdyby měl pracovník u psáu právní názor sebeabsurdnější a myslel si že je za jeho praktikování nepostižitelný … (ano můžete mít pane soudce právní názor že smíte lhát, smíte odmítat důkazy objasňující věc, nebo dávat lidem neprávem odsuzující rozsudky zbavující je svobody a majetku a osobních vztahů a snů … ale tneeto Váš posobní názor v rozporu se zákonem očividně jsouci … ten nesmíte nikdy pod hrozbou vězení a dlších sankcí veřjeně prezentovat, a prosazovat za zneužívání rozsáhlých pravomocí … nelíbí se vám lojza chcete ho odsoudit i když má alibi všichni svědci jsou na jeho straně a nebo nic neviděli neslyšeli … no pak tu máte jeden takový paragraf který musíte dodržet a ctít … je to podjatost .. vylučte se i bez návrhu pokud je vám sproštění obžaloby u franty proti srsti … nic jiného leghálně totiž udělat nesmíte podle zákona … na každého koukájte jako by to by ten franta … vzdejte se taláru … a jděte si svoje mindráky a nadržování prolhaným fízlům ulevovat někam kde nikomu neublížíte .. třeba do demolic jako obsluha koule …..)
Zvukový záznam ze soudního jednání možno pořídit vždy bez souhlasu soudu (§ 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích), a to bez ohledu na to, zda bude či nebude později zveřejněn, jelikož za zvukový přenos (podléhající souhlasu soudu) lze považovat pouze živé vysílání ze soudního jednání, nikoliv následné vysílání nebo zpřístupnění záznamu veřejnosti.
https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/1556
I když ÚS v nálezu hovoří o jisté svévoli soudu, když se rozhodne obrazový nebo zvukový záznam nepovolit není to tak jednoznačné. V zákoně je jasně psáno a nutnosti povolení záznamu či přenosu soudem, pokud to tak nemá být a stejně jako u zvukového záznamu je bráno za vhodné spokojit se s oznámením jeho pořízení, nechť tak zákonodárce učiní. Bylo by nelogické, aby se soud musel spokojit se zvukovým záznamem zatímco veřejnost či strana sporu by měli obrazový záznam či přenos. K prokázání průběhu jednání zvuk plně dostačuje zvláště ve vztahu k protokolu o jednání. I kriminální policie se při své činnosti spokojí mnohdy pouze se zvukovým záznamem ze schůzky podezřelých osob
S názorem v článku se plně ztotožňuji. Byl jsem tím, kdo navrhoval před lety, aby veškeré výpovědi, nejenom dopravních nehod, kde působím byly zaznamenávány nahrávkou, která jednoznačně vypovídá o situaci během výslechu. Často totiž dochází k manipulaci se skutečnostmi, kdy vypovídající se zněním zápisu nesouhlasí a orgán jej ujišťuje, že takto je to správně a není třeba doslovného znění nebo vyjádření k věci. Důvod je obdobný, jen se divám, že se k mému návrhu nepřidali další lidé, třeba jen ti z odborné veřejnosti. Jde nám přeci o transparentnost, nezávislost a rozhodnutí, která jsou spravedlivá a férová, čímž zajišťují veškerá práva a svobody, právního státu.