Kdo je potenciální kandidát na pozici Nejvyššího státního zástupce JUDr. Igor Stříž

JUDr. Igor Stříž si jako předlistopadový vojenský prokurátor a člen komunistické strany Československa, který v období let 1987 – 1989 žaloval stovky odvedenců, či branců a navrhoval jejich odsouzení k nepodmíněným drakonickým trestům do výkonu trestu odnětí svobody, si vysloužil přezdívku – Rudá smrt z Olomouce, či Stříž – bolševický kříž.

Nechceme jen poukazovat na nepochybně dobrovolné členství v KSČ, ale i na skutečnost, že dělící čárou slušnosti a neslušnosti u toho kterého člověka v totalitním režimu není – či nemusí být – toliko členství v KSČ k 17. 11. 1989, leč jeho celkové chování v uvedené době.
Zdroj:

V době, kdy už bylo všem zřejmé, že komunistický režim sčítá své dny, neváhal JUDr. Stříž žádat nejvyšší tresty pro mladíky, kteří vinou nepořádku na vojenské správě nestihli nástup na posádku na druhém konci republiky, protáhli si vycházku o hodinu či jinak nevýznamně porušili tehdejší komunistické právní předpisy. Bezodkladná a mnohdy z procesních důvodů zbytečná vazba i následné požadování drakonických trestů odnětí svobody – mnohdy ještě dokonce přísnější, než kolik nakonec vynesl v rozsudku soud – byly podle Stříže jediné vhodné způsoby, jak ztrestat jejich vyznání, víru nebo náboženství. Stejně se totiž Stříž během svého působení na olomoucké vojenské prokuratuře během minulého režimu v letech 1987- 1989 choval i k záložníkům, namnoze otcům rodin, kteří z náboženských důvodů odmítli nastoupit vojenská cvičení. V řadě případů je neváhal posílat za odmítání nastoupit službu se zbraní v ruce do vězení znovu a znovu, ačkoliv se odvolávali na mezinárodní smlouvy, které tehdejší Československo a Sovětský svaz podepsaly.

JUDr. Igor Stříž – foto zdroj irozhlas.cz

Je nutno zcela zásadně akcentovat, že Je zřejmé, že Stříž se vojenským prokurátorem stal nikoliv nuceně, jako jím obžalovaní a do kriminálu odsouzení mladíci, branci nebo vojáci základní vojenské služby, ale ze své vlastní vůle. Je přitom zřejmé, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu; z povahy věci mohl – a stále může – ovlivňovat (v té které míře) rozhodnutí jednotlivých členů KSČ.

Zdroj

JUDr. Stříž se tak jeví jako následovník politováníhodné komunistické prokurátorky Polednové-Brožové, která poslala v roce 1950 na šibenici Miladu Horákovou,“ prohlásil historik Petr Úpický s tím, že Stříž za všech okolností hledal možnosti co nejpřísnějších trestů. Rozlišoval při tom, zda se jedná o spolustraníky, nebo protistátní živly. Pro členy strany měl vždy hledat tresty na nejspodnější hranici, zatímco v opačném případě měl Stříž žádat maximální možné tresty, které nakonec ani komunistický soud neudělil.

Demokracie bez historické paměti mohou být náchylnější k demagogiím a sebeklamu. „Dnes je pro některé příliš snadné zapomenout na útrapy oněch let … Naší povinností je si pamatovat a připomínat. Zapomenout na minulost by znamenalo zneuctít všechny ty, kteří hrdinsky odolávali zlu komunismu. Uvedlo by nás to tak v nebezpečí, že budeme opakovat jeho chyby.“ (Margaret Thatcherová, Sborník textů Svědomí Evropy a komunismus, Mezinárodní konference, Praha, 2. 3. 2008).

Margaret Thacher

Nelze zapomenout na rozsudky Jiřího Veselého, Radima Pegřímka, Miroslava Balcara, Petra Kubaty a stovky dalších.

Ze Střížových kauz vybočují případy odpíračů vojenské služby, motivovaných nábožensky. Ti se hrdě hlásili k tomu, že jim svědomí nedovoluje vzít zbraň do ruky a podepsat přísahu, a to s vědomím, že za to půjdou do vězení. Jsou tak protipólem, vzorem mravní pevnosti, k příslušníkům dobových represivních orgánů, kteří se vědomě a dobrovolně podíleli na vynucování pořádků, jež velká část občanů odmítala. Všichni teď říkají, že chtějíce dělat kariéru, nemohli jednat jinak a postupovali dle tehdy platných zákonů. Samozřejmě jim nelze vyčítat, že se nenechali zavírat stejně jako odmítači vojenské služby, ale profesní dráha prokurátora, a vojenského prokurátora zvlášť, nebyla jedinou možností uplatnění pro mladého právníka. Volili si ji dobrovolně, dobrovolně se zavázali vykonávat na spoluobčanech násilí ve prospěch protiprávního režimu. Dnes jsou stejně horliví ve službách zase jiného chlebodárce, patrně v zájmu demokratického právního státu. Sám JUDr. Stříž se pod tlakem důkazů své minulosti, kterou se snažil sice dlouhodobě, leč marně tajit, hájí, že dělal jen svou práci, který ještě v prosinci 1989, tedy už po sametové revoluci, žádal pro náboženské odpírače vojny měsíce a někdy i roky v kriminálu, říká historik Petr Úpický.

 Dnes se JUDr. Stříž hájí podle svých slov tím, že „postupoval jen v mezích zákona. „Přesně tak se ale hájil před našimi soudy i šéf kladenského gestapa Harald Wiesmann, když čelil obžalobě z vyhlazení Lidic. Podle něj také neporušil tehdejší zákony. A totéž tvrdili i čeští policisté, kteří byli stíháni za jejich kolaboraci s Němci a stíhání českých odbojářů nebo po roce 1990 zcela výjimečně souzení estébáci,“ dodává Úpický.

Harald Wiesmann, Reinhard Heydrich a K.H. Frank

Od ministryně spravedlnosti Marie Benešové nelze očekávat dodržování stranické linie, protože přes neustále zažitá dogmata, Marie Benešová nikdy členkou KSČ nebyla a jsme v naději, že tento komunistický vojenský prokurátor, který byl členem strany která dle zák. č. 198/1993 Sb. „konstatuje, že Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 – 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod…“ se nikdy Nejvyšším státním zástupcem nestane

Nad rámec:
Pamětníci, kteří vykovávali základní vojenskou službu před rokem 1989 se při sebemenším problému si jistě pamatují větu: „dostaneš prokurátora“, nikoliv nezávislého soudce. Tím je zcela zřejmé, že rozhodovací pravomoc měl právě vojenský prokurátor a ne vojenský soudce.

Napsat komentář