Spolek Šalamoun, který již více než 31 let upozorňuje na pochybení v trestní justici a hájí základní práva občanů, očekává dne 2. července 2025 vyhlášení nálezu Ústavního soudu, jenž může zásadním způsobem ovlivnit výklad práva na informace o rozhodovací činnosti soudů.
Opíráme se o rozhodnutí Městského soudu v Praze (sp. zn. 6 A 1/2020), který již v roce 2022 zpochybnil přehnanou anonymizaci údajů, zejména pokud se jedná o osoby mediálně známé, u nichž převažuje veřejný zájem a trestní řízení již bylo skončeno. V takových případech nelze aplikovat ochranu podle § 11 odst. 4 písm. b) ZSPI (probíhající řízení), ale je nutné uplatnit přísnější režim pro ukončené věci.
Naopak Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku z roku 2024 (sp. zn. 5 As 183/2022) potvrdil, že anonymizace údajů o zesnulé osobě je oprávněná, neboť právo na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku přetrvává i po smrti (§ 81–90 o. z.).
Oba soudy se však shodují v tom, že protokol o výslechu před soudcem je součástí tzv. rozhodovací činnosti soudů, a jako takový prý nepodléhá zpřístupnění podle zákona o informacích. V čem se však rozcházejí, je rozsah anonymizace a přístup k informacím v případech veřejného zájmu.
Co je skutečně v sázce?
Nejde pouze o jeden dokument. Jde o zásadní princip, zda má veřejnost – například pozůstalí, novináři, badatelé či právníci – právo ověřit, co skutečně zaznělo v soudní síni, pokud bylo řízení ukončeno.
Zatajování takových dokumentů fakticky znamená utajení části výkonu spravedlnosti, což je v právním státě nepřijatelné. V daném případě máme důvodné podezření, že se justice snažila bezprecedentně chránit identitu mediálně známé osoby, která byla zadržena pod vlivem alkoholu, přičemž se pokusila uplatit policisty větší finanční částkou a nabídkou neomezeného počtu vstupenek na Matějskou pouť.
Proč je vyhlášení nálezu 2. července tak důležité?
Nález Ústavního soudu, který bude 2. července 2025 veřejně vyhlášen. Rozhodne, zda lze takové dokumenty nadále bez náležitého odůvodnění utajovat, nebo zda převáží veřejný zájem a princip transparentnosti soudní moci.
Věříme, že Ústavní soud podpoří smysl zákona o svobodném přístupu k informacím a potvrdí, že spravedlnost má být nejen vykonána, ale i viděna.
