Česká republika se ocitla v bezprecedentní situaci: v celé zemi již neexistuje jediný soudní znalec v odvětví odorologie, tedy oboru, který se zabývá analýzou pachových stop. Tento stav má závažné důsledky pro trestní řízení, neboť pachová stopa je často využívaným, avšak nepřímým důkazem v tisících případů.
Jak upozorňuje nový dokument „Pachová stopa“, který aktuálně běží v českých kinech, oborové posudky z tohoto oboru výrazně ovlivnily řadu trestních řízení – a mnohdy bez možnosti přezkoumat jejich věrohodnost. Dnes jsme v situaci, kdy není k dispozici žádný nezávislý odborník, který by mohl správnost nebo vůbec použitelnost takových důkazů ověřit.
Odorologie bez odborníků: jak jsme se sem dostali?
- Poslední aktivní znalec, Ing. Jiří Rulc, ukončil činnost v roce 2022 poté, co vyšlo najevo, že neoprávněně používal akademický titul Ph.D. (viz článek Spolku Šalamoun z 8. 8. 2022).
- Jeho působení provázela kontroverze a pochybnosti, které vyústily v jeho definitivní odchod ze znalecké činnosti (zdroj).
- Doc. JUDr. Martin Kloubek, Ph.D., předchozí dlouholetý znalec, zemřel v roce 2020, a to právě v době, kdy bylo jeho působení rovněž zpochybňováno (zdroj zde).
Co říká zákon – a kde jsou řešení?
Podle zákona o znalcích může soud v takové situaci:
- přizvat znalce ze zahraničí – ale i v nejbližším Slovensku žádný znalec v odorologii aktuálně není,
- ustanovit odborníka „znalého věci“, tedy osobu s potřebnou kvalifikací, byť bez oficiálního znaleckého oprávnění,
- využít odborné vyjádření, které může být posouzeno jako důkaz – ale jeho váha je oproti znaleckému posudku výrazně nižší.
Zajímavostí je, že i Česká zemědělská univerzita, která v minulosti vystupovala jako znalecký ústav v odorologii, si toto odvětví ze svého portfolia nechala vyškrtnout.
Ač je v seznamu znalců stále zapsán Ing. Vokálek, podle jeho nedávného vyjádření v současnosti znalecké posudky v odorologii nezpracovává.
Izolovaný fenomén: Západní Evropa pachové stopy neuznává
Situace je ještě závažnější při pohledu za hranice České republiky. Ani v dalších okolních státech – zejména v Rakousku a Německu – pachová stopa jako důkaz v trestním řízení vůbec nefiguruje. A to přesto, že například v bývalé NDR (východním Německu) byla právě tajná policie Stasi průkopníkem pachové identifikace v rámci sledování a potlačování disentu.
Západní Německo i Rakousko však nikdy tuto praxi nepřijaly jako plnohodnotný důkazní prostředek v soudním řízení. V současnosti není známo, že by v těchto zemích působil jakýkoli soudní znalec v odvětví odorologie.
Západní soudní systémy staví důkazní řízení na ověřitelných, reprodukovatelných a vědecky podložených metodách, přičemž pachová identifikace mezi ně nespadá právě kvůli nízké vědecké validitě a vysokému riziku omylu.
Pachová stopa – spolehlivý důkaz, nebo vědecky pochybná metoda?
Jak upozorňuje dokument Pachová stopa (viz Seznam Zprávy – podcast 5:59), pachová identifikace není tak spolehlivá, jak se dříve předpokládalo.
Z dokumentu plyne:
- Často docházelo k chybám v metodice odběru a uchovávání pachových stop.
- Pachové konzervy byly uchovávány v nevhodných podmínkách.
- Výcvik psovodů a psů se zásadně lišil mezi jednotlivými složkami policie, což znamená velké rozdíly v kvalitě „důkazů“.
Absence znalce v odorologii může mít zásadní důsledky pro nové i přezkoumávané případy. Bez odborné autority není možné věrohodně potvrdit, zda byla pachová stopa správně analyzována – což může vést k ohrožení spravedlnosti v konkrétních kauzách.
Spolek Šalamoun opakovaně upozorňuje na nutnost reformy systému znaleckých posudků a větší transparentnosti při jejich přezkumu. V situaci, kdy odborník zcela chybí, by měly být takové důkazy hodnoceny se značnou opatrností – nebo vůbec.