NAJDE SE, NEBO NENAJDE „POMNÍK A KOSTLIVEC“, PŘÍPADNĚ „VELKÝ PŘEŠLAP“?
Na novinky.cz vyšel dne 29. 3. 2025 článek Radima Vaculíka: „Končící nejvyšší žalobce Stříž: Nezanechávám žádné pomníky a kostlivce“.
Mj. se zde píše:
„Igor Stříž (60) v rozhovoru pro Novinky uvedl, že odchází bez větších emocí a těší se opět do jednací síně, nyní už v roli advokáta. Štve ho, že se vysocí politici vyjadřují jako hokynáři a že ho kritizovali za krátké působení u vojenské prokuratury před revolucí, aniž by znali jeho další více než třicetiletou práci na státním zastupitelství.“
V rozhovoru říká:
„Prošel jsem všemi stupni státního zastupitelství, počínaje vojenskou prokuraturou, která je mi často vyčítána. Ale tam jsem se seznamoval se základními problémy na úrovni běžné násilné a majetkové kriminality. … Odcházím s tím, že za sebou nenechávám žádné pomníky a kostlivce. Odcházím i s tím, že jsem snad neudělal žádný velký přešlap, který by mi byl vyčítán.“
Do jaké míry je to pravda, se ukáže už v půlce dubna.
Okresní soud v Olomouci totiž bude řešit kauzu Ing. M. T. (nar. 1961), jehož tehdejší vojenský prokurátor „npor. JUDr. Igor Stříž“ vzal dne 17. 10. 1989 do vazby, protože Ing. M. T. odmítl nastoupit vojenské cvičení na základě svého „svědomí a odmítá i do budoucna vykonávat vojenskou službu“. (Ing. M. T. je svědek Jehovův.)
Vazbu prokurátor uvalil na Ing. M. T., neboť měl obavy, že „při ponechání na svobodě bude obviněný pokračovat v trestné činnosti“.
Události 17. listopadu 1989 tak prožil Ing. M. T. ve vězení. Soud ho z vazby propustil 30. 11. 1989 s tím, že „vazební důvody pominuly“; k odsouzení už nedošlo.
Nyní se bude řešit, zda uvalení vazby bylo opravdu důvodné, či nikoli. (Nebo jinak řečeno: zda jde, či nejde o „pomník a kostlivce“, případně o „velký přešlap“.)
Z toho pak vyplyne, zda soud vysloví, či nevysloví účast Ing. M. T. na soudní rehabilitaci.
Soudce Mgr. Jakub Kučera nařídil veřejné zasedání na úterý 15. 4. 2025 v 9:45 hodin. (Olomouc, třída Svobody 16, 2. patro, jednací síň č. 5)
—
29. 3. 2025 zapsal: L. Müller
Vorel, ramadán a věrohodnost