Rozhovor s maminkou Martina byl skvělý.
Ač to bude znít zcela protikladně, venku je hezky, takže si ho pusťte až večer, abyste si nekazili tento krásný jarní den.
Soudce, který zneužil Martinova handicapu — protože Martin je 100% neslyšící a v soudní síni neměl ani tlumočníka, natož okamžitý simultánní přepis toho, co svědci a znalci vypovídají — způsobil, že Martin vůbec neměl sebemenší tušení, co kdo vlastně říká. Předseda senátu Petr Černý toho zneužil konstatováním: „Obžalovaný nic nenamítá, nikterak se nevyjadřuje, takže se vším souhlasí.“ To je naprostý zločin.
Nemějte obavy, bývalý soudce Krajského soudu v Táboře Petr Černý neutekl do Chorvatska, nerezignoval, nebyl zbaven funkce soudce — naopak, byl povýšen do pozice předsedy senátu Vrchního soudu v Praze.
Vítejte v právním státě.
Níže pro přehled máte úvodní stranu rozsudku, kdy tento rozsudek nemá naprosto základní zákonná kritéria rozsudku. Základní náležitosti rozsudku v trestním řízení upravuje § 120 odst. 1 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.).
Podle tohoto ustanovení musí rozsudek obsahovat:
Označení obžalovaného (osobní údaje obžalovaného)
Úvodní část:
Označení „Jménem republiky“
Označení soudu, který rozsudek vydal
Označení soudců (senátu), kteří věc rozhodli
Datum a místo vyhlášení rozsudku
