Pohádka o tisíci a jedné žádosti
Jestliže někde existuje instituce, která nepotřebuje pohádky, pak je to česká justice. Ta si totiž žije v tak dokonalé realitě, že jakékoli pokusy o její revizi se rovnají útoku na posvátnou krávu.
Jedním z institutů trestního práva, který Spolek Šalamoun monitoruje již více než 31 let, je obnova řízení – mimořádný opravný prostředek sloužící k nápravě pravomocného rozhodnutí, pokud se objeví nové skutečnosti či důkazy, které mohly vést k jinému rozhodnutí. Sledujeme obnovy, o nichž prvoinstančně rozhodují krajské soudy.
Co na to zákon?
Hlava devatenáct trestního řádu stanoví podmínky obnovy v § 278 takto:
§ 278
(1) Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem nebo trestním příkazem, se povolí, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo o přiznaném nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, anebo vzhledem k nimž by původně uložený trest byl ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti trestného činu nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu by byl ve zřejmém rozporu s účelem trestu. Obnova řízení, které skončilo pravomocným rozsudkem, jímž bylo rozhodnuto o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, se povolí, a to i dříve, než nastaly skutečnosti uvedené v § 48 odst. 7 a 8 trestního zákoníku, také tehdy, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými už dříve odůvodnit rozhodnutí o trestu. (Zdroj)
Statistická realita aneb laskavý pohled Ministerstva Nespravedlnosti
Dle statistik, které nám Ministerstvo spravedlnosti ochotně poskytlo, bylo od roku 2013 do 2023 podáno přesně 1000 žádostí o obnovu řízení. Jinými slovy, 1000 sprostých odsouzených (rozuměj: lidí, kteří si dovolili domnívat se, že by nové důkazy mohly zvrátit jejich rozsudek) se pokusilo prorazit zeď neomylné justice.
Tvrdá data: Úspěšnost téměř nulová
| Rok | Počet žádostí | Počet povolených obnov |
|---|---|---|
| 2023 | 109 | 4 |
| 2022 | 122 | 1 |
| 2021 | 62 | 0 |
| 2020 | 83 | 0 |
| 2019 | 85 | 1 |
| 2018 | 84 | 0 |
| 2017 | 95 | 0 |
| 2016 | 91 | 0 |
| 2015 | 104 | 0 |
Částečné vítězství? Ne tak docela.
Rok 2022 přinesl „skokový“ 100% nárůst žádostí. Důvod? Novela § 30 odst. 4 trestního řádu, která od 1. 1. 2022 stanoví, že o návrhu na obnovu řízení nesmí rozhodovat tentýž soudce či přísedící, který rozhodoval v původním řízení. Spolek Šalamoun na tuto změnu apeloval desítky let – protože Česko bylo jedinou zemí v Evropě, kde si soudce mohl znovu posoudit své vlastní rozhodnutí a s bohorovným klidem si říct: „Ano, měl jsem pravdu.“
Bohužel, jak už to bývá, při schvalování této novely se zákonodárci nechali opít rohlíkem ministerstva nespravedlnosti. Výsledek? Soudce – senát je sice vyloučen z rozhodování o návrhu na obnovu řízení, ale pokud nový soudce-senát obnovu povolí, tak v obnoveném řízení (kde se provádí dokazování) se ke slovu opět dostane původní soudce. Ano, ten, který rozhodoval v prvním procesu! (sic!) Takovému postupu se odborně říká ekonomika řízení.
Případ Šnajdr – Když si odsouzený musí najít skutečné pachatele sám
Rok 2019 přinesl neuvěřitelný moment – soud povolil obnovu řízení!
Odsouzený Šnajdr, který si měl odpykat 10 let, z vězení si našel skutečné pachatele a po roce za mřížemi byl propuštěn. Nikoliv díky justiční sebereflexi, kontrolním mechanismům nebo fungujícímu právnímu státu – ale prostě proto, že byl ochoten dělat práci, kterou měl udělat vyšetřovatel.
Původním „důkazem“ byla pachová stopa ve vozidle – nejoblíbenější důkaz Spolku Šalamoun. Problém? Jak vyšlo najevo v obnoveném řízení poškozená v tom autě nikdy neseděla, ale přesto pes na sedačkách označil její pachovou stopu. Rok zbytečného vězení na základě pachové stopy. Ale hlavně, že systém funguje. (sic!)
Světlo na konci tunelu? Rozhodně ne!
Městský soud v Praze v roce 2022 povolil obnovu řízení. Skvělá zpráva! Jenže…
Spolek Šalamoun se rozhodl zjistit, který advokát dokázal nemožné.
Po podání žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb. jsme obdrželi odpověď.
Podavatelem návrhu nebyl obhájce odsouzeného, ale Městský státní zástupce v Praze. A šlo o obnovu v neprospěch obviněného.
Takže? Úspěšnost obhajoby ve prospěch obžalovaného zůstává na stejném čísle – tedy NULA.
2023: Historický okamžik? Ani náhodou.
V roce 2023 se podařilo povolit dokonce 4 obnovy! Ale:
- Jedna byla opět v neprospěch obviněného.
- Další byla první povolená obnova u Krajského soudu v Praze za posledních 10 let.
- Krajský soud v Praze nám dokonce s velkým humorem sdělil, že oslava je zbytečná – Vrchní soud v Praze povolenou obnovu , po odvolání státního zastupce zrušil a rozhodnutí je samozřejmě pravomocné.
- Poslední dvě obnovy, které měl údajně povolit Krajský soud v Plzni? Chyba v datech ministerstva spravedlnosti. Žádná povolená obnova neexistuje.
Závěrem: Obnova řízení? Zapomeňte.
Mimořádný opravný prostředek jménem obnova řízení je v trestním řádu zcela zbytečný.
Ze 1000 žádostí bylo úspěšných prakticky nula.
Spolek Šalamoun sleduje Innocence Project v USA a byl první organizací ve východní Evropě, která požádala o členství. Když našim kolegům v civilizovaném světě ukazujeme české statistiky, nejsou schopni uvěřit, že něco takového je možné.
Abychom se o této dokonalosti mohli bavit i mezinárodně, chystáme konferenci v Poslanecké sněmovně nebo Senátu. Jen máme jednu obavu – až zahraniční experti uvidí naši dokonalou justici, budou chtít v Česku zůstat natrvalo.
Vítejte v právním státě!
P.S. Podle čerstvých dat ministerstva nespravedlnosti bylo v roce 2024 podáno 97 žádostí v gesci Krajských soudů o obnovu řízení, kdy měla být povolena 1 a to Městským soudem v Praze.
Podle infocentra Městského soudu v Praze za rok 2023 ani 2024 žádnou povolenou obnovu neevidují.
Nelze jinak než nutno připomenout apokryfní citát Winstona Churchilla:
Věřím jen té statistice, kterou jsem sám zfalšoval.“
Česká justice je ten nejkomunističtější státní konglomerát, který se v ČR vyskytuje už proto, že všichni sudí byli součástí nomenklatury KSČ – a byli na okresech a krajích schvalováni TAJNÝM (!) pokynem. Viděl jsem ho na vlastní oči. Byla to taková komedie na občany, aby si mysleli, že je to nezávislé soudnictví a jakýsi spravedlivý stát. Tím samým pokynem byli schvalováni i všichni ředitelé, náměstci, atd. Jenže ti se ve stylu škatule hýbejte se rozhýbali do svých privatizovaných hájemství, zatímco soudci zůstali. Jak? Plně věrně svému politickému náboženství a komunistické, „marxistické“ ideologii. To je ten průšvih: Marasmus leukemismus nám tak vládne dál. Je to vidět na každém kroku, nejvíce asi v právu privátním. To si soudružky soudkyně (je jich tam cca 80 procent), zcela privatizovali do formy soudcovského státu. Pan prezident se zřejmě mýlí, pokud se domnívá, že k reformě justice, (jež se ani nekonala) stačí opětovné posvěcení talárníků a jeich potvrzení ve funkcích. Takový stát je pak plný korupce a spravedlnost tu není a ba nemůže být funkční. Tám spíše, že soudci jsou přepláceni a zaměstnávají na soudech svoje příbuzné. To plodí jen nepotismus a klientelismus. Soudnictví – hlavně to privátní právo – by bylo potřeba postavit na úplně nové nohy.