Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ve věci Spolku Šalamoun (III. ÚS 2512/24) přináší významný precedent pro otázku zastoupení právnických osob v řízeních před Nejvyšším správním soudem (NSS). Klíčovým bodem sporu bylo, zda advokát, který je členem spolku a jedná za něj v řízení o kasační stížnosti, musí zvlášť prokazovat své právnické vzdělání. Ústavní soud dospěl k závěru, že taková požadavek byl přepjatým formalismem, který vedl k porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Právní rámec zastoupení právnických osob
Podle § 105 odst. 2 soudního řádu správního (s. ř. s.) musí být právnická osoba v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem nebo osobou, která má právnické vzdělání požadované pro výkon advokacie. Tento požadavek je navržen k zajištění kvalifikovaného právního zastoupení před Nejvyšším správním soudem, avšak v praxi může vést k formalistickým překážkám, které omezují přístup k soudní ochraně.
Skutkové okolnosti případu
Spolek Šalamoun se účastnil správního řízení, jehož výsledky napadl kasační stížností. V řízení za spolek jednal jeho člen, advokát Mgr. Šimon Mach, jenž je zapsán v seznamu České advokátní komory. Nejvyšší správní soud ovšem vyzval spolek k doložení plné moci pro advokáta nebo prokázání právnického vzdělání jednající osoby. Přestože skutečnost, že Mgr. Šimon Mach je advokátem, byla zřejmá a ověřitelná z veřejných registrů, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro nesplnění této procesní podmínky.
Stanovisko Ústavního soudu
Ústavní soud konstatoval, že NSS tímto postupem porušil právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dospěl k závěru, že:
- Bylo nadbytečné požadovat doložení právnického vzdělání u osoby, která je advokátem. Nejvyšší správní soud mohl ověřit tuto skutečnost v evidenci České advokátní komory.
- Požadavek na doložení vzdělání byl formalistický a nepřiměřený. Pokud je někdo advokátem, jeho právnické vzdělání je samozřejmé, protože je nezbytnou podmínkou pro výkon advokacie.
- Odmítnutím kasační stížnosti pro tuto vadu byl stěžovateli odepřen přístup k soudu. Soudy mají povinnost interpretovat procesní pravidla způsobem, který nevede k nepřiměřeným překážkám v přístupu k spravedlnosti.
Důsledky rozhodnutí
Toto rozhodnutí potvrzuje, že přístup k soudu nesmí být omezován nadbytečnými formalitami, které nemají opodstatnění v právní realitě. Ústavní soud zdůraznil, že formalistické lpění na procesních pravidlech nesmí vést k odepření spravedlnosti.
Pro právnické osoby zastoupené členem, který je advokátem, toto rozhodnutí vytváří důležitý precedent: NSS a další soudy by již neměly vyžadovat zvláštní doložení právnického vzdělání v případech, kdy je zástupcem osoba evidovaná jako advokát.
Závěr
Nález Ústavního soudu III. ÚS 2512/24 přináší zásadní posun ve výkladu procesních podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem. Potvrzuje, že soudní ochrana nesmí být podmíněna přehnanými formálními požadavky, pokud je podstata věci jasná a ověřitelná z veřejných evidencí. Tento případ je dalším krokem k posílení práv účastníků správního soudnictví a prevencí proti excesivnímu formalismu, který může vést k odepření spravedlnosti.
Plné znění Nálezu III. ÚS 2512/24 zde