Rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze dne 6. listopadu 2024 (sp. zn. III. ÚS 1966/24), které bylo vyhlášeno včera, dne 20. listopadu 2024, přineslo zásadní průlom v kauze Jaroslava Fröhlicha. Ústavní soud se v něm výhradně zaměřil na otázku vazby, přičemž ve svém nálezu jasně konstatoval, že usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2024, č. j. 5 To 33/2024-28232, a usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 26. dubna 2024, č. j. 1 T 8/2018-28134, bylo porušeno základní právo stěžovatele na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1, odst. 2 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod a právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Zásah Ústavního soudu je o to pozoruhodnější, že v rozmezí pouhých deseti dnů došlo k dalšímu unikátnímu kroku: ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ve prospěch Jaroslava Fröhlicha stížnost pro porušení zákona právě proti těmto rozhodnutím. Jako Spolek Šalamoun nepamatujeme situaci, kdy by Ústavní soud a ministr spravedlnosti zasahovali v tak krátkém časovém intervalu do totožné otázky důvodů vazby.
Ústavní soud: Porušení základních práv
Ve svém nálezu Ústavní soud zdůraznil, že prodlužování vazby v případě Jaroslava Fröhlicha postrádalo odůvodnění, které by odpovídalo zásadě proporcionality. Důvody uváděné soudy – obavy z útěku a pokračování v trestné činnosti – nebyly opřeny o konkrétní skutečnosti. Soudy také ignorovaly mírnější opatření, která mohla nahradit vazbu, například elektronický dohled či pořádkové pokuty.
Ústavní soud dále poukázal na to, že dlouhotrvající trestní řízení bez jasného pokroku oslabuje důvodnost vazby. Krajský i Vrchní soud podle soudu upadly do „argumentačního automatismu“, kdy pouze opakovaly dřívější důvody vazby, aniž by se přihlédlo k aktuální situaci.
Ministr spravedlnosti zasáhl ve prospěch obžalovaného
Ministr Pavel Blažek podal stížnost pro porušení zákona, která byla vyjádřením hlubokého znepokojení nad postupem soudů. Ministr upozornil, že opakované prodlužování vazby bylo založeno na nepodložených obavách z útěku a pokračování v trestné činnosti. Blažek zdůraznil, že vazba byla využívána nepřiměřeně a bez zohlednění zdravotního stavu obžalovaného, který podstoupil tři závažné operace během roku 2023.
Ministr také upozornil na selhání soudů při posuzování alternativ k vazbě. Ve své stížnosti uvedl, že důvody vazby se postupem času oslabily, a vytkl soudům, že ignorovaly fakt, že státní zástupce ve své závěrečné řeči podruhé konstatoval, že důkazní břemeno nebylo uneseno, skutek nebyl prokázán, natož že by jej spáchal obžalovaný, a navrhl proto zproštění obžalovaných v plném rozsahu a propuštění Jaroslava Fröhlicha z vazby.
Role Vrchního soudu v Praze
Za zvlášť závažné označil Ústavní soud postup senátu Vrchního soudu vedeného Radkem Hartmannem. Tento senát opakovaně potvrdil rozhodnutí Krajského soudu o vazbě, aniž by přezkoumal jejich odůvodnění nebo zohlednil aktuální okolnosti. Hartmannův přístup byl v nálezu kritizován jako formalistický a neproporcionální, což vedlo k zásadnímu porušení základních práv obviněného.
Hartmann, který byl již dříve kritizován za své bizarní veřejné výroky o reinkarnaci do císaře Františka Josefa I., svým rozhodováním vyvolává otázky o nestrannosti a kvalitě soudních rozhodnutí na nejvyšších instancích. Jak jsme již uvedli v našem otevřeném dopise o stavu české justice, podobné excesy podrývají důvěru veřejnosti v soudní systém.
Zdroj: https://spoleksalamoun.com/2024/08/26/otevreny-dopis-o-stavu-ceske-justice-predseda-senatu-vrchniho-soudu-reinkarnoval/
Vazba jako nátlakový nástroj
Ústavní soud i ministr spravedlnosti se shodli, že vazba byla v případě Jaroslava Fröhlicha využívána nepřiměřeně a jako forma nátlaku. Ignorování návrhu státního zástupce na propuštění z vazby a zproštění obžaloby znovu poukazuje na systémové problémy v české justici.
Bezprecedentní zásah
Nález Ústavního soudu spolu s krokem ministra spravedlnosti představují bezprecedentní situaci, kdy v krátkém časovém rozmezí došlo ke shodnému zásahu dvou klíčových institucí do téhož případu. Tento krok je vítězstvím pro ochranu základních práv, ale také připomínkou, že česká justice potřebuje hluboké reformy, aby se podobným selháním do budoucna vyhnula.
Podpořte prosím naši další činnost, a to na účet číslo 170718584/0300