Zcela rigidní justice se ve valné a drtivé části brání pořizování obrazových záznamu, nebo přenosů ze soudních síní. Důvodem není nic jiného (vyjma kritérií, které zákon definuje), aby veřejnost neviděla a neslyšela jak vůbec ty řízení probíhají.
Co říká zákon
Pořizování obrazových záznamů a přenosů a pořizování zvukových záznamů řeší § 6 zák. č. 6/2002 (Zákon o soudech a soudcích).
§ 6 odst. 3 uvádí:
Uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce. S vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy; kdyby způsob jejich provádění mohl narušit průběh nebo důstojnost jednání, může předseda senátu nebo samosoudce jejich pořizování zakázat.
Ze zcela běžné praxe víte, že ten kdo se pokusí o získání souhlasu s pořizováním obrazového záznamu, či přenosu řízení, v naprosto drtivé většině neuspěje, natož se sebemenším zdůvodněním takového postupu.
Je však na místě připomenout Nález Ústavního soudu II. ÚS 2672/07, který mj. říká:
Zatímco limitu fyzické přítomnosti veřejnosti se přirozeně dosáhne vyčerpáním prostorových možností jednací síně, případně za součinnosti orgánů justiční stráže, limit obrazového a zvukového přenosu či záznamu musí stanovit podle konkrétních okolností soudce. Vylučování některé formy veřejnosti soudního jednání přitom musí vždy být propojeno s legitimním cílem, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení, jímž je především „kontrola“ soudní činnosti ze strany veřejnosti skrze reálné poučení o tom, jak soudnictví funguje, a tím budování důvěry veřejnosti v nezávislost a kvalifikovanost výkonu soudní moci.
NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU II. ÚS 2672/0731. 7. 1200
a zejména to nejdůležitější:
Nelze proto dílčí komponenty vyplývající z principu veřejnosti soudního řízení vylučovat jen proto, že nejsou zákonem výslovně upraveny. Lze uzavřít, že přítomnost veřejnosti, ať už osobní či skrze obrazový či zvukový přenos nebo záznam, nelze jednoduše či automaticky odmítat či vylučovat bez toho, že by k tomu byl relevantní důvod, protože jinak se jedná o svévoli.
NÁLEZ ÚSTAVNÍHO SOUDU II. ÚS 2672/07
S podobným postupem se setkal Spolek Šalamoun u předsedkyně senátu 1 T Krajského soudu v Praze, Mgr. Ivy Říhové.
Níže přinášíme v plném rozsahu stížnost nad postupem předsedkyně senátu Mgr. Ivyu Říhové, kterou podal Spolek Šalamoun předsedovy KS v Praze a který může být pro řadu z Vás edukací, jak případně postupovat.
