Náš opakovaný podnět předsedovi Nejvyššího soudu, který je zároveň informací o stavu justice v ČR
Motto
Čl.1 (1) Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Ústava České republiky.
Bez důvěry v justici nemůže existovat právní stát.
Vážený pane předsedo,
dne 27. 1. 2024 Vám prostřednictvím datové schránky Spolek Šalamoun odeslal podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení o odpovědnosti soudce, vůči soudkyni Okresního soudu v Ostravě, JUDr. Janě Bochňákové, jako osobě oprávněné podat návrh na kárné řízení dle ustanovení zák. č. 7/2002 Sb., § 8 odst. 2 písm. c).
Zcela překvapivě nám dne 8. 3. 2024 odpověděl, bez jakéhokoliv uvedeného pověření, místopředseda Nejvyššího soudu, JUDr. Petr Šuk, který jednak není držitel pravomoci k podání kárného podnětu dle dle ustanovení zak. č. 7/2002 Sb., § 8 odst. 2 písm. c). a kterého Spolek Šalamoun vůbec neoslovil, protože jak shora plédujeme vůbec není držitelem kárné pravomoci. Jsme poněkud překvapeni, jaké poměry panují na Nejvyšším soudě.
Ve svém sdělení, místopředseda Nejvyššího soudu mj. sděluje, že naše podání postoupil předsedovi Krajského soudu v Ostravě.
Vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, není nám známo, zda jste měl možnost se naším podnětem, který byl zaslán dne 27. 1. 2024 datovou schránkou do Vašich vlastních rukou a který z důvodu opatrnosti zasíláme v příloze znovu, měl možnost seznámit, ale obsahem naše podnětu v žádném případě a za žádných okolností nebyla žádost, jak fakticky z podání vyplývá, aby se Nejvyšší soud a jeho místopředseda, kterého nota bene Spolek Šalamoun vůbec neoslovil, stal obyčejným „pošťákem“ vůči Krajskému soudu v Ostravě!
Jsme šokováni a nechápeme, jakou vážnost a důvěryhodnost takovým postupem budujete vůči justici a potažmo Nejvyššímu soudu.
Ze sdělení místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Petra Šuka vyplývá, ač nám vůbec není znám pramen jeho informací, že nesouhlasíme s posouzením věci předsedou Okresního soudu v Ostravě Mgr. Tomáše Kamradka.
Vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, jak vyplývá z našeho podání ze dne 27. 1. 2024 brojíme zásadně proti tomu, že bez jakéhokoliv důvodu a zcela selektivně a s prvky libovůle nebyli do jednací síně v trestní věci obž. Ing. Pavla Karase vůbec vpuštěni nezávislí novináři Ivan Smetana a Jan Šinágl.
Těžko lze akceptovat sdělení právě předsedy Okresního soudu v Ostravě Mgr. Tomáše Kamradka, kterému jsme adresovali totožné podání jako Vám a který konstatuje:
„Nejprve je vhodné poznamenat, že ze záznamu z hlavního líčení jsem nezjistil žádné konkrétní pochybení předsedkyně senátu, které by zakládalo její nevhodné chování.“
Vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, chceme se podělit o hodnotící úvahu v tom, že nemůže být v záznamu hlavního líčení slyšet žádné konkrétní pochybení, protože nezávislí novináři Ivan Smetana a Jan Šinágl nebyli vůbec do jednací síně vpuštěni.
Objektivně odpověď předsedy Okresního soudu v Ostravě Mgr. Tomáše Kamradka, svědčí o jeho nezpůsobilosti k výkonu nejen funkce předsedy soudu, ale i soudce, protože v žádném záznamu hlavního líčení v trestní věci obž. Ing. Karase není slyšet o žádném excesu, či narušení důstojnosti hlavního líčení, protože nezávislí novináři Ivan Smetana a Jan Šinágl nebyli do jednací síně vůbec vpuštěni.
Někteří z nás, zejména ctihodný čestný předseda Spolku John Bok pamatují nezbytné opatření proti přeplňování soudní síně v politických procesech s disidenty před listopadem 1989. Opravdu je taková argumentace předsedy Okresního soudu v Ostravě Mgr. Tomáše Kamradka dle čl. 1 Ústavy České republiky, jako o právním státě vůbec možná?
Opatření JUDr. Jany Bochňákové, které je dle našeho názoru zcela v rozporu se zákonem, vůči justiční stráži, že zcela selektivně, patrně podle barvy pleti, či náboženského vyznání, nejsou vpuštěni dva nezávislí novináři, protože hypoteticky můžou narušovat důstojnost hlavního líčení a ostatní veřejnost však ano, je naprostým excesem.
Ještě děsivější a více vypovídající o stavu české justice, její vážnosti a důvěryhodnosti je odpověď na totožné podání předsedy dokonce Vrchního soudu v Olomouci, JUDr. Václava Čapky (zasíláme opět v příloze), který absolutně nepochopil psaný text a jeho obsah, a sděluje nám v jakém případě soudce povoluje zvukové a obrazové záznamy a přenosy, což vůbec nebylo předmětem našeho podání.
Vážený pane předsedo Nejvyššího soudu, jaké poměry to v justici pod Vaším vedením panují, když dostáváme takové odpovědi od vrcholných justičních činitelů, jakou vážnost a důvěryhodnost chce justice takovým způsobem prezentovat?
Vaší absolutní kárnou nečinností došlo dne 5. 3. 2024 k dalšímu naprosto neuvěřitelnému postupu samosoudkyně JUDr. Jany Bochňákové, které zakládá více než důvodné podezření ze spáchání trestného činu.
Dne 5. 3. 2024 u Okresního soudu v Ostravě bylo nařízeno pokračování hlavního líčení v trestní věci obž. Ing. Jana Karase, které vede samosoudkyně JUDr. Jana Bochňáková.
Opětovně pomocí asistence justiční stráže a bez jakéhokoliv zdůvodnění, nebyli do jednací síně vpuštěni nezávislí novináři Ivan Smetana a Jan Šinágl, a to „pouze“ na základě přípisu Justiční stráži, že mohou hypoteticky (sic!) narušovat důstojný průběh hlavního líčení, ač k takovému závěru nevede jakákoli relevantní skutečnost. Znovu zásadně plédujeme, že pořízení fotografie soudkyně před zahájením hlavního líčení pro zpravodajské účely (v úplně jiné trestní věci) není a nikdy nemůže být důvodem k doživotnímu vyloučení z dalších veřejných hlavních líčení.
Před pokračováním hlavního líčení samosoudkyně JUDr. Jana Bochňáková směrem k veřejnosti konstatovala, že v této soudní síni nebude povoleno vyhotovovat fotografie a fotodokumentaci, ač jí zákon 6/2002 Sb. (Zákon o soudech a soudcích) takový postup vůbec neumožňuje.
V další části samosoudkyně JUDr. Jana Bochňáková veřejnosti sdělila, že na nejmenované osoby (dle našeho názoru Ivana Smetanu a Jana Šinágla) podala nespecifikované trestní oznámení.
V další fázi JUDr. Jana Bochňáková směrem k veřejnosti konstatuje, že pokud bude vyhotoveno nějaké další video, které pojednává o této trestní věci, bude již podané trestní oznámení rozšířeno.
Chceme uvést, že trestní věc obž. Ing. Jana Karase (dosud zcela bezúhonného) u Okresního soudu v Ostravě je řízení o údajné zpronevěře starého lešení dle § 206 ods. 1, 3 Trestního zákoníku s trestní sazbou 1 – 5 let, nebo peněžitým trestem. Nejedná se tedy o žádný závažný zločin, organizovanou skupinu, či trestný čin s mezinárodním přesahem, nebo citelnou trestní sazbou.
Nepamatujeme však za více jak 30 let naší činnosti, obdobný postup samosoudkyně Okresního soudu, tak jako v případě JUDr. Jany Bochňákové v této věci, která neztotožněné veřejnosti přítomné u hlavního líčení nezakrytě vyhrožuje rozšířením již podaného trestního oznámení, pokud o průběhu této bagatelní trestní věci vznikne další video!
Důkaz: https://www.youtube.com/watch?v=7SbD05iYySE
Máme více než důvodné podezření, že shora popisované jednání samosoudkyně JUDr. Jany Bochňákové naplňuje skutkovou podstatu trestných činů dle § 329 Trestního zákoníku (Zneužití pravomoci úřední osoby) a § 175 Trestního zákoníku (Vydírání).
Máme za to, že soudce je zejména povinen prosazovat a obhajovat nezávislost soudnictví a jeho dobrou pověst, dále chovat se tak, aby nezavdal příčinu ke snížení důvěry v soudnictví a důstojnosti soudcovské funkce. Soudní moc je ve srovnání s ostatními dvěma mocemi zákonodárnou a výkonnou poměrně slabá, nedisponuje zbraněmi ani penězi a její síla proto musí spočívat v síle jejich představitelů.
Soudce by se měl tzv. držet na uzdě, aby nenaboural svou autoritu a nezpochybnil důvěru veřejnosti v soudnictví.
Jelikož soudci postrádají demokratickou legitimitu, tak dle našeho názoru:
- kritika soudců představuje jeden z mála prostředků, jak zajistit jejich zodpovědnost (accountability);
- hranice mezi politickými a soudními otázkami je neostrá, soudci mají čím dál větší pravomoci, což vyžaduje větší míru kontroly jejich činnosti;
- kritika soudců přispívá ke zvýšení právního povědomí a nabourání informační asymetrie;
- soudci nejsou neomylní, a proto potřebují zpětnou vazbu, která je upozorní na případné nedostatky v jejich rozhodovací činnosti;
- kritika soudců slouží jako pojistka proti korporativismu a kompenzuje absenci interní kritiky;
- v soudních sporech plynoucích z kritiky soudců vzniká další problém – soudci soudí soudce, což může v konečném důsledku ohrozit legitimitu soudcovského stavu.
Na základě výše uvedených skutečností nelze jinak, než oprávněně konstatovat, že se samosoudkyně JUDr. Jana Bochňáková doslova „utrhla ze řetězu.“
Ve světle všech těchto novot považujeme náš návrh na kárné řízení proti samosoudkyni Okresního soudu v Ostravě, JUDr. Janě Bochňákové, za zcela důvodný, protože není učebnicovější příklad, jak ohrozit nezávislost a nestrannost justice, než shora uvedený a zcela bezprecedentní postup. Žádáme Vás, abyste za to navrhl JUDr. Janu Bochňákovou kárně potrestat.
Jako předsedu Nejvyššího soudu a kárného žalobce dle zák. č. 7/2002 Sb., § 8 odst. 2 písm. c) Vás vyzýváme, abyste nejméně udělil důtku předsedovi Okresního soudu v Ostravě, Mgr. Tomáši Kamradkovi a předsedovi Vrchního soudu v Olomouci, JUDr. Václavu Čapkovi, protože takové odpovědi Spolku Šalamoun zcela zásadně podrývají vážnost a důvěryhodnost veřejnosti v justici a právní stát dle čl. 1 Ústavy České republiky.
S pozdravem
John Bok, čestný předseda
za výbor Spolku Šalamoun:
Václav Peričevič
JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D.
Mgr. Šimon Mach