Případ uneseného/neusneseného Pavla Buráně II.

Dne 12. 12. 2022 jsme vydali článek „Případ uneseného/neusneseného Pavla Buráně“. V článku jsme zmínili i účast bývalého člena Spolku Šalamoun, pana Zdeňka Jemelíka, který ovšem již před jeho vydáním komentoval naši „účast“ v této kauze v souvislosti s pořadem L. X. Veselého. Vzhledem k jeho rozhořčení, které předcházelo vydání článku, nabízí se otázka, proč to činí. Tedy například, že to může být on, kdo je pravděpodobně odměňován v té době obžalovaným Jaroslavem Novotným, což mělo za následek sérii článků s cílem náš názor zdiskreditovat.

Zdeněk Jemelík píše o náhodách vysílání „Radioxaver“ těsně před rozhodováním Vrchního soudu v Olomouci, bojí se možného ovlivnění jejich názorů a dokonce vyslovuje názor, že je to účel této hry. Otázkou je, proč není tak sebekritický i vůči sobě, když téměř od samotného počátku soudního řízení naopak on jednoznačně straní obžalovaným a provedené důkazy vykládá přinejmenším zavádějícím způsobem.

„Unesli mě falešní policisté. Pistole u hlavy. Nikomu bych to nepřál.“ – Pavel Buráň – zdroj XTV.

Není v možnostech tohoto článku reagovat na veškeré nesrovnalosti „jasných důkazů“, které předkládá právě pan Jemelík, neboť to ani není možné. Respektive, možné to je, ale z článku by to udělalo odborný rozbor případu o mnoha desítkách, spíše však i stovkách stran. Pokusme se tedy alespoň o částečnou reakci na některá nepravdivá tvrzení pana Jemelíka a předem se omlouváme čtenářům, kteří nejsou obeznámení s případem.

Články pana Jemelíka jsou údajně nestranné a „vyvážené“, ovšem pokud někdo prezentuje jen opačný názor s výčtem konkrétních chyb v souvislosti s provedenými důkazy, jedná se o desinformační kampaň. S takto jednoznačně účelovým názorem stranícím pouze jednomu ze zúčastněných (resp. dvěma, manželům Novotným) si tedy dovolujeme nesouhlasit. Proč právě svoboda slova, kterou dle svého pan Jemelík tolik ctí, není jen opačným názorem, se kterým může nesouhlasit? Proč tedy tento opačný názor musí být z jeho strany opakovaně napadán a vyvracen?

Zdroj: TV Nova

Na rozdíl od pana Jemelíka se snažíme nestranně posuzovat předkládané důkazy bez osobních invektiv vůči kterékoli straně. Pokud bychom tak nečinili, mohli bychom zde např. posuzovat pana Jemelíka jako člena „módní policie“. Není totiž zřejmé, proč např. ve svém článku ze dne 28. července 2017 v případu poškozeného pana Pavla Buráně informuje veřejnost o tom, že jeho ustrojení by slušelo bezdomovci. Nechť si veřejnost sama učiní názor na to, zda právě tato informace má podstatný význam ke skutkovému ději, nebo naopak má za cíl někoho dehonestovat. A tak jsme se rozhodli – poprvé – reagovat podobným způsobem, jakým pan Jemelík informuje veřejnost.

Za úsměvné lze označit tvrzení pana Jemelíka v článku ze dne 26. 12. 2022, v němž se malou poznámkou na okraj snaží dehonestovat novináře: „Najatí novináři dramaticky hovoří o únosu. Nevšimli si, že obžaloba byla podána pro trestný čin vydírání. Únosce viděl jen Pavel Buráň.“ Pravděpodobně si neuvědomuje, že novináři o případu hovoří v souvislost s knihou Zločiny beze zbraní 2 a výraz „únos“ k případu vydírání Pavla Buráně je pouze knižním a tudíž literárním označením skutku.

zdroj XTV.cz

Ovšem úsměvné je to proto, že právě pan Jemelík informuje ve svých článcích veřejnost o případu s použitím slova únos, jak se můžeme dočíst např. v jeho článcích ze dne 28. 7. 2017, 8. 9. 2017, 15. 9. 2017, 22. 9. 2017 a dalších.[1] Pravděpodobně má pan Jemelík patent na používání slova „únos“, o čemž autorka knihy Marie Formáčková s kolektivem neměla povědomí.

Další zavádějící informací je označení Pavla Buráně panem Jemelíkem za „veledlužníka“. Ten ve svých článcích opomíjí poměrně složitý vznik závazků mezi bývalými společníky Pavlem Buráněm a Jaroslavem Novotným, zjednodušuje je a zcela záměrně vynechává to, že Pavel Buráň jako fyzická osoba žádný závazek vůči Jaroslavu Novotnému neměl. Závazek měla jejich společnost, a to vůči oběma zúčastněným. Tedy pokud pan Jemelík nepovažuje za závazek veledlužníka dokument, ve kterém Pavel Buráň zcela nepochopitelně přistupuje k závazku společnosti jako fyzická osoba (a ručí svým majetkem) a který byl donucen podepsat (mimo jiné) právě při jeho „únosu“. Opomíjí i to, že tento dokument, účelově datovaný již do roku 2013, tedy dlouho před únosem, dle zadokumentovaných informací (datum podepsání vlastní smlouvy, funkce ve společnosti při podpisech, svědecké výpovědi apod.) ani podepsán být nemohl tak, aby byl právně relevantní. Tedy i tak by byl neplatný.

Rovněž útok na člena Spolku Šalamoun Václava Peričeviče lze označit za účelový, neboť k vyhodnocení rozporů není podstatná účast u hlavních líčení, ale dostupnost důkazů, které se nacházejí ve spisovém materiálu. Ty měl a má Spolek Šalamoun k dispozici, porovnal je, a právě proto se rozhodl upozornit na konkrétní rozpory. Pokud se tedy pan Jemelík rozhoduje jen na základě prvotního vnímání bez následného porovnání důkazů, je to on, kdo „soudí“ bez důkazů, což nesmí dělat ani soudce, který se rozhoduje až na základě shromáždění a vyhodnocení veškerých důkazů. Vzhledem k tomu, že pan Jemelík „zcela objektivně“ informuje již od počátku o tom, zda byl skutek „spáchán či nikoli“, je to právě on, kdo se nechává unést situací, nebo někým, kdo mu „něco napovídal“. 

Uvedené se však netýká Spolku Šalamoun, který pouze upozorňuje na zjištěné rozpory, které neodpovídají výroku soudu a jeho odůvodnění.

Další zavádějící tvrzení pana Jemelíka je, že účelem vymyšleného „únosu“ Pavla Buráně bylo dostat věřitele do vězení, aby nečelil tlaku na vymožení závazku. Je pravděpodobné (a z tohoto případu i doložitelné), že o záležitosti v hodnotách stovek milionů se starají právníci. Vymáhání pohledávky v případě platných dokumentů by tedy mohlo být provedeno i v případě odsouzení.

Rovněž osočení žalobce, že podporou zproštění únosců – policistů přispěl ke zhroucení konstrukce žaloby, je snaha o ovlivnění názoru veřejnosti. Není tomu tak. Žalobce pouze uznal názor soudu, že není nade vší pochybnost zjištěno, že se skutku dopustili právě obžalovaní. Nikoli proto, že by se skutek nestal, ale proto, že je (byť minimální) pochybnost, že se skutku dopustil konkrétní obžalovaný. Tedy právě ve smyslu zásady in dubio pro reo. Je zcela běžné, že ne všechny pachatele se podaří orgánům činným v trestním řízení zjistit a byť ví, že jich bylo více (nebo je znám jejich přesný počet), může dojít k pravomocnému odsouzení pouze některého z nich. Opět optikou pana Jemelíka, pokud byli zproštěni konkrétní únosci (v tomto případě falešní policisté), skutek jako takový se nemohl stát, jak o tom píše ve své článku „ÚNOS BEZ ÚNOSCŮ, VYDÍRÁNÍ BEZ VYDĚRAČŮ“ ze dne 18.1. 2020.

Případ uneseného/neuneseného Pavla Buráně

Jak již bylo uvedeno, není možné reagovat na všechny útoky pana Jemelíka, ale je zřejmé, že nás přiřadil k mediálním mágům ve službách zla (viz jeho článek ze dne 21. 2. 2023), kteří hledají rozpory v podružnostech. Pokud pan Jemelík považuje výslechy svědků či znalecké posudky a důkazy nalezené Policií ČR za podružnosti a účelově zkresluje jejich výklad, je to jeho věc. Naše povinnost je informovat o těchto rozporech a nechat justici (pokud bude spravedlivá) o nich rozhodnout. Na tom nic nemění ani konstatování o akademickém účinku v případě úspěchu stížnosti pro porušení zákona. Byť nemáme oprávnění mluvit za poškozeného, myslíme si, že jeho (stejně jako naším) záměrem je prokázání pravdy, a ne dostat někoho, jak se říká „do tepláků“.

Jak v článku „ÚNOS BEZ ÚNOSCŮ, VYDÍRÁNÍ BEZ VYDĚRAČŮ“ ze dne 18. 1. 2020 pan Jemelík píše, je laik, proto je nutné brát jeho úvahy s rezervou. Vzhledem k objektivitě jeho článků s tímto tvrzením Spolek Šalamoun plně souhlasí. To, že pan Jemelík připouští i možnost spáchání trestného činu ze strany obžalovaných lze vzhledem k jeho objektivitě posuzování důkazů označit za tzv. „zadní vrátka“.

Proč se tedy pan Jemelík snaží veřejnost informovat o námi předkládaných rozporech v dokazování případu „ÚNOSU“ poškozeného Pavla Buráně zavádějícím způsobem je otázkou, jejíž odpověď necháme na každém z Vás….

…. neboť – pasoval se snad pan Jemelík do role „nezávislé autority“, která „objektivně, ale účelově“ píše ve prospěch jedné strany, pomíjí důkazy předkládané stranou druhou a okamžitě útočí na jiný názor?

[1] http://www.jemelikzdenek.cz/ 

2 názory na “Případ uneseného/neusneseného Pavla Buráně II.”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru