Spolek Šalamoun dne 20. 12. 2022 odeslal kanceláři prezidenta republiky žádost o udělení milosti panu Jaroslavu Švecovi (74).
Pan Švec je starobním důchodcem, který se stal obětí sofistikované organizované skupiny. Tato skupina jej zneužila pod vidinou „nečekaného“, na základě emailové zprávy, získání dědictví ve výši 12.000.000 USD. Využila jeho naprosté naivity k tomu, aby odcestoval do Jižní Ameriky za převzetím zázračného dědictví a za ženou, která jej měla milovat, díky kterési měl zajistit prostředky pro důstojné dožití s jeho nově nalezenou láskou.
O tomto případu informoval prostřednictvím opakovaných článků redaktor českého rozhlasu Lubomír Smatana, který je dostupný zde.
V jižní Americe však pan Švec nalezl pouze prázdný hotelový pokoj a další sliby ze strany jeho „přítelkyně“ Tonyi, ubezpečování že celý dědictví se pouze mírně pozdrželo, a že má vyčkat dalších instrukcí. Bohužel pan Švec jako starobní důchodce neměl žádné zkušenosti s cestováním, ani znalost žádného cizího jazyka, a byl tedy vydán této organizované skupině zcela na milost. Po 16 dnech čekání, kdy již panu Švecovi nezbyly prostředky ani na jídlo, mu byla nabídnuta „pomocná ruka“ v podobě předané letenky do Hong Kongu a zavazadla, obsahujícího dárek pro notáře v Hong Kongu, který měl dokončit získání dědictví a zajistit panu Švecovi prostředky pro návrat do vlasti. Vzhledem k jeho bezvýchodné situaci kdy mu nezbyly peníze ani na taxi k letišti, tuto nabídku přijal. Po příletu byl na Hong Kongském letišti zadržen, neboť zavazadlo s údajným dárkem obsahovalo dvojité dno, ve kterém byly ukryty 3 kilogramy kokainu.
Důrazně apelujeme na všechny spoluobčany, aby nedůvěřovali e-mailům či zprávám, které obdrží od neznámých odesílatelů, neboť z případu pana Švece je patrné, že tito „šmejdi“, dlouhodobě nabízející všemožné údajně luxusní zboží, zázračné dědictví, či věčnou lásku, se neštítí člověka připravit nejen o celoživotní úspory, ale i o jeho svobodu.
Závěrem nutno zmínit, že byl pan Švec odsouzen ve věku 67 let k 27 letům odnětí svobody. Pokud tedy této žádosti o milost nebude vyhověno, bude bohužel za svou naivitu potrestán téměř jistě trestem doživotním, neboť by na svobodu mohl být propuštěn až v 94 letech.
K této žádosti se připojili senátoři, poslanci i evropští poslanci napříč politickým spektrem, kteří chápou jak snadné je pro důvěřivé spoluobčany se stát obětí těchto sofistikovaných podvodů, a chceme prostřednictvím případu pana Švece upozornit na tento celospolečenský problém, jenž se bude v návaznosti na zhoršující se ekonomickou situaci nepochybně stávat stále běžnějším.
Vlastní text žádosti o milost naleznete níže.
Spolek Šalamoun
sídlo: Praha 4 – Záběhlice, U Mlýna 2232/23
poštovní adresa: Novákových 25/857, Praha 8, 180 00
IČ 63837714
registrace pod sp. zn. L 6401 u Městského soudu v Praze
www.spoleksalamoun.com
ID datové schránky: g4kvibk
e-mail: spoleksalamoun@spoleksalamoun.com
Kancelář prezidenta republiky
Ing. Miloš Zeman, dr. h. c.
prezident republiky
Hrad I., nádvoří č. p. 1
119 08 Praha 1
Datovou schránkou
V Praze dne 20. 12. 2022
Žádost o milost pro Vladimíra Švece, nar. 7. 4. 1948
Vážený pane prezidente,
dovolujeme si Vás oslovit s žádostí o milost pro českého důchodce, Vladimíra Švece, nar. 7. 4. 1948 (pan Švec), který byl dne 22. 1. 2018 ve Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong pod č. j. HCCC 260/2017 uznán vinným pro spáchání trestného činu nelegálního obchodování s nebezpečnými drogami podle části 4 (1) a (3) Nařízení o nebezpečných drogách, kap. 134, a odsouzen k trestu odnětí svobody na 27 let.
Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č. j. 1 T 3/2020-44, vyhověl návrhu pana Švece, aby trest odnětí svobody v délce 27 let, jak mu byl uložen rozsudkem Vrchního soudu v Hongkongu, vykonal v České republice.
Přes všechny komplikace, související zejména s onemocněním COVID-19, se konečně pana Švece podařilo v říjnu roku 2022 dodat do výkonu trestu do České republiky.
Důvodem naší žádosti je ta skutečnost, že se pan Švec stal obětí tzv. „Scamingu“, kdy jsou důvěřivé osoby zneužívány ze strany často velmi sofistikovaných organizovaných skupin, které je následně zneužívají jako živé nástroje pro páchání trestné činnosti.
Pan Švec se vždy zasazoval o získávání prostředků na vlastní živobytí poctivou prací. Vyučil se jako soustružník a následně pracoval v Mlékárně Klatovy, ale rovněž souběžně vykonával dobročinnou činnost jako správce v ozdravovnách a vždy se snažil lidem ze svého okolí i ostatním nezištně pomáhat.
Příběh pana Švece začal e-mailovou zprávou od „přítelkyně Sonyi“, ve které byl informován, že obdrží část prostředků z fondu v Hongkongu, resp. provizi za vyřízení dědictví, které při své dobrosrdečné povaze uvěřil. Fond v Hongkongu měl obsahovat enormní sumu peněz, pro jejichž vybrání je nezbytné podepsat dokumenty v Brazilském Sao Paulu, a následně tyto v originálech dopravit do Hongkongu.
Pro osobu vysokého věku, která se ve svém životě vždy snažila nezištně pomáhat ostatním, bohužel byla takováto zpráva uvěřitelnou, a pan Švec si na cestovní výlohy této „krátké“ cesty začal půjčovat od známých a přátel.
Cesta do Brazílie měla být pouze za účelem podepsání dokumentů, které měly být následně předány v Hongkongu s originálem platebních údajů pro hongkongský platební ústav, a tedy měla trvat nejdéle pár dní. Hongkongský platební ústav měl následně vyplatit všechny prostředky, a pan Švec z těchto měl obdržet podíl.
Jako osoba nemajetná tedy vycestoval do Brazílie pouze s prostředky nezbytnými pro úhradu krátkodobého pobytu v hotelu za účelem podpisu dokumentů, přičemž byl opakovaně ujišťován, že výlohy této cesty mu budou uhrazeny obratem po příjezdu. Žádné prostředky však neobdržel a následně jej tato kriminální organizace nechala čekat 16 dní v hotelu, čímž se pan Švec ocitl v naprosto zoufalé situaci.
Bez jídla a prostředků k návratu byl pan Švec zcela odkázán na pomoc jeho domnělých přátel, kteří jej prostřednictvím e-mailu opakovaně ujišťovali, že je vše připraveno pro vyplacení prostředků z fondu, a poslední zábranou je předání dokumentů Hongkongu. Pomoc po 16 dnech v neutěšených podmínkách, kdy pan Švec byl bez jídla a naděje na návrat, přišla v podobě letenky do Hongkongu a „dárku pro úředníka“.
V okamžiku, kdy pan Švec nastoupil do taxi, jehož řidič mu předal letenku a tento „dárek“, neměl dostatek prostředků ani na úhradu jízdenky na letiště, natožpak na letenku zpět do České republiky, a vzhledem k jeho nulovým zkušenostem s cestováním do zahraničí byl tedy zcela odkázán na pomoc, která mu byla nabízena, neboť neměl ponětí, že může obdržet pomoc ze strany zastupitelských orgánů České republiky.
Pan Švec byl zadržen na letišti v Hongkongu a následně odsouzen hongkongským soudem za trestný čin distribuce drog převozem této látky z Brazilského Sao Paula, přičemž však u tohoto skutku vždy setrval na výpovědi, že o přítomnosti drog ve svém zavazadle neměl ponětí.
Pan Švec postupoval při komunikaci a navazování vztahu s přítelkyní „Sonyou“ velmi naivně, což však dle našeho názoru nemá vést k trestu odnětí svobody v trvání přesahujícím 20 let, jelikož pro pana Švece se tento rovná trestu nejpřísnějšímu, neboť pokud by trest v délce 27 let byl vykonán, pan Švec by si svůj trest měl odpykávat dalších 19 let, trest by vykonal ve věku 94 let, a na svobodu by se dostal až v roce 2041.
S ohledem na všechny nám známé okolnosti si dovolíme konstatovat, že pan Švec byl vždy spořádaným občanem České republiky, nebyl nikdy trestán, a tedy zjevně nemá žádné zkušenosti s drogovým obchodem, ani s drogami jako takovými.
Je zjevné, že se pan Švec po odchodu do důchodu stal, stejně jako mnohé další osoby vysokého věku, obětí propracovaného podvodu, v rámci kterého kriminální organizace nabízejí důvěřivým osobám cestu do zahraničí pod vidinou získání vysoké odměny.
Je notorietou poslední doby, a to zejména u nejzranitelnějších skupin, jakými jsou osamělí lidé a senioři, že buď ve vidině jakési provize nebo „dědictví“, případně příběhu zoufalého vojáka, či úžasného lékaře uvěří smyšlenému příběhu v naději na „dědictví“ nebo „výhry“, či možná budoucí lásky, a zašlou často své životní úspory svému virtuálnímu milému, případně jako pan Švec, se vydají do dalekých končin k převzetí zázračné provize za vyřízení fiktivního dědictví.
O tomto případu informoval prostřednictvím opakovaných článků redaktor Českého rozhlasu Lubomír Smatana, jehož rozhovor k tomuto tématu je dostupný zde.
Z těchto podkladů je zjevné, že případ pana Švece je případem, který naplňuje znaky okolností zvláštního zřetele hodných, protože pan Švec není žádný sofistikovaný pašerák, ale učebnicový příklad oběti výše uvedeného Scamingu, kterého se na něm dopustila organizovaná skupina doposud neztotožněných osob.
Tyto podvody bývají ze strany kriminálních organizací velmi propracované, kdy například skutečný smysl vycestování do zahraničí zastřou „oficiálním vyřešením“ převodu údajných prostředků, a následně uvedou oklamané osoby do stavu naprosté závislosti, a zneužijí je jako živý nástroj k převážení drog.
Na celé kauze je velmi pochybné, proč by se zcela bezúhonná osoba, která drogy nikdy neužívala a nadto zcela zjevně neměla žádné zkušenosti s obchodem s těmito látkami, se následně v důchodovém věku, po více než šedesáti letech spořádaného života, vědomě zapojila do nelegálního obchodu, kterému logicky nemohla rozumět, stejně jako nemohla rozumět byť jedinému z účastníků takového obchodu, když ani neovládala jakýkoliv cizí jazyk (při e-mailové korespondenci používal pan Švec webový překladač).
V návaznosti na předchozí zcela bezúhonný život pana Švece, jeho vysoký věk, nízkou finanční a jazykovou gramotnost a sofistikovanost jednání kriminální organizace máme za to, že pan Švec neměl, jak odmítnout nadepsanou „pomoc“ ze strany kriminální organizace.
Tato organizace jej uvedla do stavu nouze a následně zneužila jeho bezbrannosti, a pan Švec byl tedy pouze živým nástrojem pro spáchání trestného činu skutečným pachatelem, jehož identita nebyla v rámci řízení prokazována, byť tato skupina je zjevně vysoce společensky nebezpečná.
Za tento trestný čin byl odsouzen na dvacet sedm let trestu odnětí svobody. Část tohoto trestu si již pan Švec odpykal v rámci věznice v Hongkongu, a to ve zcela neutěšených podmínkách, kdy došlo k zpřetrhání jeho společenských vazeb, a vzniku závažných zdravotních komplikací, kdy v důsledku neuspokojivých podmínek nyní trpí řadou nemocí, a je nedoslýchavý.
V návaznosti na výše uvedené máme za to, že případ pana Švece naplňuje znaky zcela mimořádných okolností, kdy je na místě využít prerogativ agraciace, a mělo by dojít k upuštění od vykonání zbývající části trestu.
Tuto žádost rovněž podporují osoby, jejichž seznam je níže uveden.
Jak uvádíme výše, trest pana Švece by v případě vykonání v plné výši skončil v jeho 94 letech, což pravděpodobně představuje pro pana Švece trest doživotní. Takovýto trest pro osobu, která se celý život věnovala nezištné pomoci ostatním (např. pomocí v místním hospicu) a byla doposud zcela bezúhonná, je trestem zcela neadekvátním a absolutním.
Děkujeme, s úctou
Spolek Šalamoun
John Bok, čestný předseda
za výbor Spolku Šalamoun:
Václav Peričevič
JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D.
Mgr. Šimon Mach
Seznam podporovatelů:
Senát Parlamentu ČR
Jiří Oberfalzer, místopředseda Senátu
Jiří Čunek, senátor
Marek Ošťádal, senátor
Mgr. Martin Krsek, senátor
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
prof. JUDr. Helena Válková CSc., poslankyně
Mgr. Marie Jílková, poslankyně
Evropský Parlament
Tomáš Zdechovský, europoslanec
a další