Nestává se často situace, kdy Ústavní soud v jedné a téže trestní věci v rozmezí 37 dnů veřejně vyhlásí dva nálezy, podle kterých bylo porušeno základní právo stěžovatelů na soudní ochranu a na presumpci neviny, zaručené v článku 36 odst. 1 a článku 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, v plném rozsahu zruší napadená rozhodnutí, kdy již po prvním nálezu jsou oba odsouzení propuštěni z výkonu trestu na svobodu, a to skoro po dvou letech, které nedůvodně a bez zákonného podkladu strávili oba ve věznici:
Nález IV. ÚS 2773/20 ze dne 15.2.2022 a nález IV. ÚS 1986/21 ze dne 22.3.2022.
Ústavní soud nebývale tvrdě zkritizoval obecné soudy a zejména senát JUDr. Jiřího Dufka u Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, ohledně stěžejního a v podstatě jediného „usvědčujícího“ důkazu, a to tzv. pachové stopy, proti jejíž spolehlivosti a průkaznosti brojí Spolek Šalamoun s podporou vědeckých odborníků řadu posledních let.
V bodě 28 nálezu IV. ÚS 1986/21 ze dne 22.3.2022 se doslova uvádí, že znalecký posudek České zemědělské univerzity v Praze, která jako jediný znalecký ústav v České republice, je oprávněna k vypracování znaleckých posudků vyžadujících zvláštního posouzení, protože vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví, odpovídá interpretaci pojmu „nový důkaz“ (pokud jde o důvod pro obnovu řízení), a totožně je i novým důkazem i „Prohlášení vědců k metodě pachové identifikace“, které vzniklo díky Spolku Šalamoun.
Není nutné připomínat, že podle článku 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány a osoby. Proto oba shora uvedené nálezy jsou závazné i pro senát, jehož předsedou je JUDr. Jiří Dufek. Za zcela předvídatelný by bylo lze považovat takový postup, že nalézací soud v intencích obou nálezů v trestní věci 69 T 2/2018 nařídí hlavní líčení, provede nové důkazy a zejména předvolá zástupce znaleckého ústavu, aby soudu odbornou vědeckou problematiku vysvětlil, protože je jaksi zřejmé, že se svojí „argumentací“ podle níž soudce Dufek je přece sám chovatel dvou psů, již zjevně nevystačí.
Nikdy se nevzdám a nikdy „neustoupím“
Z ústavního znaleckého posudku ČZU jednoznačně a kategoricky vyplývá, že tak jak byla prováděna metoda pachové identifikace (dále jen MPI) podle interního předpisu (sic!) Policejního prezidia ČR č. 9/2009, je zcela nevěrohodná a v rozporu s vědeckým poznáním. Velmi silně napovídá soudci Dufkovi sám Ústavní soud v bodě 58 nálezu IV. ÚS 2773/20: „závěr obecných soudů, že stěžovatelé se dopustili vytýkaného jednání, nelze považovat za náležitě prokázaný a dostatečně odůvodněný, resp. je v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními obecných soudů vycházejících z dosud provedených důkazů.“ To se však soudci Dufkovi evidentně nelíbilo a proto, zcela nepředvídatelně, učinil krok, kterým doslova překvapil i zkušené právníky ze Spolku Šalamoun, kdy opatřením ze dne 4. 4. 2022 přibral znalce z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická odorologie Bc. Ing. Jiřího Rulce, Ph.D., který má mj. se vyjádřit k těmto otázkám:
– ze znaleckého – technického hlediska se vyjádřit k pojmu „vědecké poznatky“,
– zda a jak se tyto vědecké poznatky vyvíjely během období,
– zda byl tímto důvodem takový vývoj vědeckých poznatků,
– vyhodnotit, zda tento postup reflektoval tehdejší aktuální vědecké poznatky v oboru
– seznámit se se znaleckým posudkem vypracovaným Českou zemědělskou univerzitou pod č. ČZD: 1/1/2020, vyjádřit se k závěrům v něm prezentovaným, jakož i k metodologickému postupu vedoucímu k jejich přijetí,
– pokud to znalci jeho informace dovolují, vyjádřit se k vědecké praxi autorů výše citované Zprávy ČZU,
– vyjádřit se z vědeckého hlediska k možnosti nevědomého ovlivnění psa psovodem,
a k dalším…
Jakým „odborníkem“ je ve skutečnosti znalec Jiří Rulc?
Z opatření Krajského soudu v Brně – pobočka Zlín ze dne 4.4.2022 vyplývá, že Bc. Ing. Jiří Rulc, Ph.D., je (údajně) zaměstnancem Ministerstva vnitra se sídlem v Praze 7, ulice Nad Štolou 936/3, IČ 74211951 (Důkaz), kdy skutečně v seznamu znalců vedeným Ministerstvem spravedlnosti, uvádí jako svou adresu (Důkaz) adresu zaměstnavatele MV ČR, kterým však vůbec není. Tento nepravdivý údaj je v rozporu s ust. § 5 odst. 1) písm. g) zák. č. 254/2019 Sb., totiž zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Znalec Jiří Rulc se identifikuje vysokoškolským titulem Ing., který však v oboru řízení podnikových procesů a firem získal společně s dalšími osmi zkušenými aparátčíky Ministerstva vnitra u soukromého subjektu, který nikdy nebyl akreditován Ministerstvem školství. Za velmi nejasných a podezřelých okolností byl údajně tento jeho diplom následně nostrifikován.
Znalec Jiří Rulc se dále identifikuje titulem Ph.D., tedy nejvyšším možným titulem (vědeckou hodností), kterého může dosáhnout studiem, jako pracovník ve výzkumu, či vědec. Zásadní problém je však ten, že titul (vědeckou hodnost) Ph.D. získal Jiří Rulc na škole, která nikdy nebyla akreditována v České republice. Jedná se o ukrajinskou soukromou školu OEAEP, a jedná se o programy akreditované MAUP jen na Ukrajině. Jedná se přitom o totožnou školu, které se týká nedávná aféra, kdy bylo celníky na hranicích zadrženo jejích přibližně 204 falešných vysokoškolských diplomů. (Zdroj)
Podle našich zjištění nebyl vysokoškolský diplom Jiřího Rulce v České republice vůbec nostrifikován. Jiří Rulc není autorem ani jednoho recenzovaného, či impaktovaného odborného článku, což je v České republice zcela nepřijatelné. Autorita https://www.researchgate.net jméno Jiřího Rulce nezná, vyjma článku „Dějiny služební kynologie : historický vývoj a vznik četnické a policejní kynologie, jakož i kynologie ostatních ozbrojených sborů na území našeho státu.“ Podle názoru Spolku Šalamoun proto znalec užívá titul (vědeckou hodnost) Ph.D. neoprávněně.
Je proto vyloučeno, aby se znalec Jiří Rulc vyjadřoval k jakýmkoliv vědeckým poznatkům, protože vědcem není, nikdy nebyl a dané odborné problematice nerozumí. Znalec Jiří Rulc se ostatně nemůže ani s potřebnými vědeckými poznatky seznámit a na potřebné úrovni si je osvojit, protože neovládá písmem ani slovem anglický jazyk.
Podmínky pro znalecké dokazování a postup při něm upravuje procesní předpis, kterým je trestní řád, v § 105 až § 111. Podle § 110 odst. 1 trestního řádu ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat znalecký ústav k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem.
Trestní řád tedy předvídá situaci, kdy znalecký ústav může přezkoumat posudek podaný znalcem, ale vůbec ne situaci opačnou, tedy aby znalec přezkoumával posudek podaný znaleckým ústavem. Absurdnost takového postupu je zjevná.
Je proto absurdní a zároveň projevem zlovůle soudce Jiřího Dufka, aby se Jiří Rulc jako naprostý laik (neoprávněně se prezentující vědeckou hodností) měl vyjadřovat k odborným závěrům a vědeckým závěrům znaleckého ústavu, kterým nerozumí, k závěrům odborných autorit, autorů mnoha impaktovaných publikací a článků, profesorům a docentům a doktorům, kteří nejenže mají tituly z akreditovaných škol, ale především požívají důvěry a vážnosti odborné veřejnosti, na rozdíl od znalce Jiřího Rulce.
Ostatně i Nejvyšší soud například v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 3417/2016 ze dne 26.9.2018 konstatoval, že ustanovení znalce který nemá potřebnou míru kvalifikace, je způsobilé vyvolat pochybnost o správnosti znaleckého posudku. Jakkoliv Nejvyšší soud tento závěr vyjádřil v řízení civilním, tím spíše tento závěr platí analogicky také pro řízení trestní.
Proč si asi soudce Dufek vybral znalce Jiřího Rulce?
Spolek Šalamoun řadu let kritizuje skutečnost, že výběr znalce je čistě na úvaze policejního orgánu nebo, nečiní jej žádný generátor náhodným výběrem, a že přednost tak dostávají znalci, kteří jdou policii nebo soudu tzv. na ruku. Soudce Jiří Dufek již jednou pochybil v případě Michala Šnajdra, ve kterém byla také stěžejním důkazem pachová stopa. Senát pod jeho vedením bez mrknutí oka odsoudil Michala Šnajdra k trestu odnětí svobody na 10 let. Skoro až roce stráveného ve výkonu trestu vyšlo najevo, že skutek, za který byl Michal Šnajdr odsouzen, ve skutečnosti spáchal někdo úplně jiný.
V následném vyšetřování tohoto hrůzného pochybení se však objevuje posudek, „nečekaně“ od Jiřího Rulce, a to se závěrem, že (údajně) „všechno bylo v pořádku“ a že byl dodržen pokyn policejního prezidenta č. 9/2009. Znalec Jiří Rulc odpověděl v bodě 4 na otázku takto:
Uveďte další skutečnosti důležité pro trestní řízení vzhledem k prověřované věci?
Odpověď: Žádné takové nejsou.
Je na místě vyslovit důvodné podezření že jednak znalec Jiří Rulc soudu zatajil zásadní skutečnosti týkající se pokynu PP č. 9/2009, jako předpisu, podle kterého byla (naprosto nesprávně) metoda pachové identifikace u Policie ČR a že se dopustil trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 trestního zákoníku. Znalec Jiří Rulc soudce záměrně zamlčel, že je jedním ze spoluautorů předcházejícího předpisu PŘ ŘSPP č. 37/2013, který po dílčích úpravách přešel do nového předpisu PP č. 9/2009, tedy kritizoval svou vlastní práci, ale zejména jako zkušený aparátčík Ministerstva vnitra byl seznamem s Bezpečnostní výzkumem pro potřeby státu v letech 2010 až 2015 s názvem „Ověření a zdokonalení metody pachové identifikace VF20102015011“, jehož nedílnou součástí bylo i inkriminované testování realiability, kdy závěry tohoto výzkumu za Ministerstvo vnitra přebíral a neměl k němu žádné výhrady (sic!), a proto věděl, ví a musí vědět, že způsob provádění metody pachové identifikace podle interního pokynu PP č. 9/2009, bylo nevěrohodné a v rozporu s vědeckým poznáním (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2773/20shora).
S ohledem na tyto skutečnosti je proto podle názoru Spolku Šalamoun znalec Jiří Rulc (navíc za tím účelem účelově vybraný) podle § 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. vyloučen ze znaleckého úkonu v trestní věci Skalický – Zezula (69 T 2/2018).
Vítejte v právním státě?!?
Soudce Jiří Dufek je dlouholetý a zkušený předseda senátu, který jako zkušený soudní praktik v oboru trestního procesu samozřejmě dobře ví, že Jiří Rulc jako znalec – fyzická osoba nemůže hodnotit (přezkoumávat) závěry znaleckého ústavu, který je zapsán v odd. II znaleckých ústavů, tedy jako ústav oprávněný k posuzování zvlášť závažných případů, hodných vědeckého posouzení. Obdobně se nemůže znalec Jiří Rulc vyjadřovat k žádným vědeckým poznatkům, protože není vědec, vědcem nikdy nebyl a drtivou většinu vědeckých poznatků, ani nemůže znát, protože je indisponován nejen jazykovou neznalostí, ale především i vědeckou.
Ze strany předsedy senátu Jiřího Dufka se jedná o zjevný exces, poškozující poslední zbytky vážnosti a důvěryhodnosti české justice, protože úkolem soudu není napomáhat (pokulhávajícím) orgánům veřejné žaloby, jaksi nedisponující potřebnými a řádnými důkazy, ale být nestranným arbitrem mezi stranami trestního řízení. Tuto zásadu trestním soudům ostatně již v minulosti připomínal i Ústavní soud. Je zřejmé, že předseda senátu Jiří Dufek svým laickým pohledem – a ve vědeckých otázkách i laickým pohledem znalce Jiřího Rulce – se zřejmě chystá nahradit odborné vědecké závěry řady vědců doslova z celého světa.
Proto by snad ani nebylo až takovým překvapením, pokud by se v budoucím odsuzujícím rozsudku v trestní věci Skalický – Zezula objevil závěr, podle kterého:
„Senát Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín vyslechl psa Žeryka, který v původním řízení označil obžalované Skalického a Zezulu. Pes Žeryk k věci obsáhle vypovídal (viz č.l. 2564 – 2578), soud jeho výpovědi uvěřil a nabyl přesvědčení, že je zcela věrohodná a tím jsou zcela vyvráceny odborné a vědecké závěry odborníků z celého světa. Soud se dále opírá také o závěry znaleckého posudku Bc. Jiřího Rulce, který konstatuje, že z vědeckých poznatků z celého světa není dosud prokázáno, že by pes u soudu lhal.“
Spolek Šalamoun
John Bok, čestný předseda spolku Šalamoun
za výbor Spolku Šalamoun:
Václav Peričevič
JUDr. PhDr. Miroslav Špadrna, Ph.D.
Mgr. Šimon Mach