Slovo předsedy Spolku Šalamoun

Když jsme společně s Lenkou Procházkovou a paní Královou zakládali před dvaceti osmi lety Spolek Šalamoun, nenapadlo by mě, že spolek bude tak dlouho činný a že ten celý čas budu jeho předsedou.

Nakonec mě konečně potkalo štěstí a předsedou se stal skoro po dvaceti osmi letech, můj skvělý a vážený kolega Václav Peričevič, dlouholetý člen spolku. Bylo už na čase. Václav vnesl do činnosti spolku víc erudovanosti, kreativity a zanícení.

Spolek Šalamoun je sdružení lidí, jedinců, které spojuje snaha pomáhat těm, kteří se dostanou do drtičky orgánů činných v trestním řízení, monitorovat poklesky těchto orgánů a spolupracovat s institucemi, které jsou obdařeny právem měnit zákony. Struktura vedení Spolku Šalamoun je sice stanovena Stanovami, nicméně jsme jako orchestr, který převážně improvizuje. I přesto se nám podařilo pomoci desítkám obětí orgánů činných v trestním řízení, stovkám jedinců být oporou a napomáhat radou, a těm, kteří byli odsouzeni a museli nebo stále musejí vykonávat trest odnětí svobody, pomáhat v jejich snaze se domoci spravedlnosti, případně podmíněného propuštění na svobodu a v nemalé řadě i být oporou „vedlejších“ obětí OČTŘ, tj. příbuzných a blízkých našich klientů.

Asi bych už nespočítal, kolika našim klientům byla díky našim snahám udělena milost z rukou prezidenta republiky, kolik bylo úspěšných podání podnětu stížností pro porušení zákona, kolika lidem jsme pomohli najít nového, starostlivého a zodpovědného advokáta. Bohužel ani neúspěchů není o nic méně. Je jich mnoho, kupa zklamání a pocitu bezmoci.

Je to dlouhý seznam jmen žen a mužů, kdy někteří z nich se stali na čas centrem pozornosti médií a kdy nemalá, pokleslá část veřejnosti vynášela nad nimi klatbu jen proto, že je někdo označil za zločince a přijala nepodložená tvrzení za věrohodnou pravdu. V Čechách se presumpce neviny nenosí. Kdopak by se s ní páral.

Stále bohužel platí, že dlouhodobé setkávání se s tragédiemi lidí, kteří byli nespravedlivě postiženi orgány činnými v trestním řízení, na nás zanechalo stopy. Proto si uvědomujeme, a to čím dál víc, poté, kdy v posledních letech narůstá počet excesů a účelového pronásledování za údajné trestné činy, že špatné právní prostředí je neopominutelnou vadou tohoto státu a že narůstající právní nihilismus a formalismus znemožňuje, aby jeho občané žili v klidu s pocitem bezpečí, s důvěrou v právní řád a instituce garantující jeho platnost. Tj. s vědomím, že rozhodnutí soudů jsou nejen předvídatelná, ale že vycházejí nikoli z osobního přesvědčení soudců, ale jsou výsledkem pečlivého a zodpovědného zvažování a hodnocení důkazů, výsledkem důsledného respektování zákonů ze stran orgánů činných v trestním řízení, včetně presumpce neviny a právní zásady “in dubio pro reo”. tj. pochybnosti v prospěch obviněného či obžalovaného.

Musím vzpomenout a touto cestou poděkovat panu Zdeňkovi Jemelíkovi, za jeho dlouholetou činnost v našem spolku, ocenit jeho erudovanost a jeho neutuchající nehonorovanou, o to víc zasvěcenou a vysoce profesionální, novinářskou činnost.

Nebyl by to úplný výčet jedinců, kdybych opomenul (což ani není možné) jméno našeho přítele a dá se říci guru Spolku Šalamoun, doktora práv, Pavla Kučeru. Vzpomínáme na jeho shovívavosti vůči našemu „diletantství“, nekonečné rady, konzultace a polemiku. Byl pro nás nejen vzorem příkladného soudce, který se neutápěl v malicherné ješitnosti, a s něžnou ironií komentoval poklesky některých kolegů. Z logiky věci bylo přirozené a samozřejmé, že byl mnoho let předsedou trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky. Nevnucujícím se způsobem posunul a ovlivnil činnost našeho spolku, neboť v nás utvrdil přesvědčení, že justice, obzvláště soudy, potažmo soudci mají sloužit spravedlnosti a výkonu práva, a nikoli uplatňovat od reality odtržené pacifistické pojetí spravedlnosti.

Proto také Spolek Šalamoun dlouhodobě usiluje o prosazení takových právních norem, které justiční zločince budou volat k zodpovědnosti, nikoli jen kárným postihem, jenžto ač jimi kární žalobci disponují, je neuplatňují, a podněty podané na konkrétní pachatele z řad státních zástupců a soudců zmanipulují na stížnost a tu následně neshledají za opodstatněnou a věc odloží.
 Chceme, aby soudce či státní zástupce, který vědomě nebo z nedbalosti poškodil práva druhých, zasáhl do jejich integrity a svobod, byl tak, jako každý jiný občan zodpovědný za své jednání a nesl za ně přiměřené důsledky, včetně náhrady za odškodnění, neboť je nemravné, že za jejich chybné či zločinné jednání mají nést břemeno daňoví poplatníci, ač nijak nepřispěli k újmě, kterou zavinil konkrétní soudce nebo státní zástupce.

 Jestliže nemáme dostatek ctnostných a zodpovědných soudců a státních zástupců, pak nezbývá, než zavést taková pravidla, která zmírní rizika zneužití moci jednotlivců nad osudy jiných. Argumenty odpůrců takovéhoto řešení, že soustava soudů a státních zastupitelství je dostatečnou pojistkou proti jakékoli zvůli ze strany soudců a státních zástupců vyvrací samotný život, každodenní skutečnost, které jsme za dvacet osm let činnosti spolku očitými svědky, neboť mantra o neprolomitelnosti soudního rozhodnutí je onou obludnou překážkou a zároveň baštou představ o nedotknutelnosti soudců a státních zástupců. Ani oni nemohou požívat privilegií nadřazenosti. Coby smrtelníci jsou stejně omylní a chybující a podléhají, tak jako my, lidským slabostem a nedokonalosti.

 Vím, že takovýto názor je považován za rouhačství, že sám systém je zkostnatělý a nerad něco na zavedeném mění. Je však zapotřebí narovnat pokřivené představy, že soudce je něco víc než lékař, či učitel, více než matka v domácnosti, neboť jeho funkce nenese sebou více zodpovědnosti, než těch ostatních, jako např. funkce lékaře, který operuje a přitom ani jemu vědomí, že v případě pochybení bude muset nést důsledky, nebrání, aby kvalitně a zodpovědně vykonávat svoje poslání. Proto mi zvláštní ochrana soudců a státních zástupců připadá nelogická a pro zdraví společnosti nebezpečná. Beztrestnost vytváří další bezpráví.

Musím vzpomenout jedince i společnosti a jejich majitele, ale hlavně všechny ty nemajetné, kteří svými dary umožnili a umožňují, aby Spolek Šalamoun mohl vykonávat svojí bohulibou a věřím, že i záslužnou, činnost. Bez jejich podpory bychom nebyli schopni celých těch bezmála dvacet devět let pomáhat těm, kteří se na nás obrátili a stále obracejí o pomoc. Zdůrazňuji, že nikdo, ani jeden člen spolku, nepobírá v rámci naší činnosti plat či jakoukoli jinou finanční odměnu. Jsme voluntaristé a veškeré prostředky od dárců jsou výhradně použity k uhrazení nákladů výlučně spjatých s naší konkrétní činností.

Číslo účtu Spolku Šalamoun je 170718584/0300.

Na spolek Šalamoun se prosím obracejte prostřednictvím emailové adresy: spoleksalamoun at spoleksalamoun.com.

Popište, klidně vlastními slovy, proč se na spolek Šalamoun obracíte a připojte všechny důležité dokumenty, nejlépe ve formátu s příponou PDF (dokument ke čtení)

S ohledem na maximální vytížení členů spolku Šalamoun sdělujeme, že nemáme žádnou danou lhůtu pro vaši odpověď.

Děkuji. John Bok, čestný předseda spolku                            V Praze dne 15. prosince 2022