V nedávné době i v České republice pobouřil veřejný prostor případ Tomazse Komendy.
Polského občana, který byl po 18 letech propuštěn z vězení, když se prokázalo, že je nevinný.
Skoro vůbec nikdo netuší, že i v České republice máme, a to již přesně od 8. 8. 1989, svého Tomazse Komendu, a to Romana Ševčíka.
Příběh Romana Ševčíka je v mnoha ohledech podobný případu Tomazse
Komendy.
Tomazs Komenda měl 5 svědků, že se v okamžiku činu nacházel
zcela jinde. Roman Ševčík má 3 svědky, že byl v okamžiku činu vzdálen 30 km od místa činu.
Roman Ševčík má však oproti Tomazsi Komendovi zcela nepopiratelný důkaz své neviny.
Běsnící útok pachatele dne 4. 2. 1989 viděli 3 očití svědci, avšak ani jeden zcela
nezávisle na sobě neoznačil Romana Ševčíka jako pachatele, ba právě naopak popis pachatele je zcela
diametrálně odlišný od Romana Ševčíka.
Jediným důkazem o vině Romana Ševčíka je jeho přiznání vynucené bitím. Bití nebylo před listopadem 1989 nic, co by se u orgánů Veřejné bezpečnosti nevyskytovalo.
Ono se od té doby moc nezměnilo - viz případ Schindler, ale už za doby Policie České republiky, který byl bitím donucen k přiznání, následně odsouzen a po 5 letech se přišlo na to, že pachatel je někdo jiný…. Bohužel se psal ale rok 2006….
Stejně tak jako Tomazs Komenda, tak i Roman Ševčík má další nevyvratitelné důkazy. Na místě činu nejenže nikdo ze svědků nepoznal Romana Ševčíka, ale nenašla se
žádná jeho stopa a to ani biologická, ani daktyloskopická. Ba naopak, našla se řada neztotožněných otisků prstů, krevní stopy, které záhadně zmizely, ale zejména cigaretový nedopalek zn. Clea s krevní skupinou, kterou neměl nikdo z
obyvatel bytu, ale ani Roman Ševčík.
Bohužel případ Romana Ševčíka nemá dodnes šťastný konec. Byl sice na základě záruky Spolku Šalamoun propuštěn z výkonu trestu, ale okamžitě
převezen do léčebny, ve které je dodnes.
Během 20 let výkonu trestu s Romanem vůbec nikdo nepracoval,
naopak ve vězení si prožil velmi těžké až kruté chvíle. A tak obrovské poděkování patří lékařům a
sestřičkám, kteří se o Romana v léčebně nyní starají.
Případ Romana Ševčíka má ještě jednu unikátnost. Rozsudek Krajského soudu v Brně nebyl přezkoumán soudem
odvolacím, dovolacím či Ústavním a jako rozsudek nalézacího soudu se stal pravomocným a
vykonatelným.
Spolek Šalamoun velmi intenzivně pracuje ve spolupráci s úžasnou paní učitelkou Kovářovou, novinářkou Renatou
Bernardi a Miroslavem Michálkem ze spolku Český ombudsman
na postupu dle § 282 trestního řádu a to na tzv. obnově řízení po neuvěřitelných 29
letech.
Není proto žádný důvod se ve veřejném prostoru čílit nad prací justice v Polsku, protože případ Romana
Ševčíka je v mnoha ohledech daleko horší.
Takže závěrečná otázka pro všechny slušné občany České republiky může znít:
Spíte dobře.....??
26. 3. 2018
