Podmíněné propuštění po 1. 1. 2022

S novelou trestního řádu a platností od 1. 1. 2022 dochází ke změně podmínek dle § 331 o trestním řízením soudním (trestní řád) (dále jen TrŘ), který nově definuje institut podmíněného propuštění.

Oproti stávající dikci § 331 TrŘ, kterou naleznete v aktuálním znění třeba zde se nově objevuje dikce:

Odsouzený, který vykonává trest odnětí svobody, může návrh na podmíněné propuštění podat pouze prostřednictvím věznice, jinak mu předseda senátu návrh vrátí s poučením o nutnosti podat jej tímto způsobem.

Zcela zásadní změnu má původní odst. 2 § 331 TrŘ, který v původním znění platným do 1. 1. 2021 má dikci:

(2) Podmíněné propuštění může navrhnout též zájmové sdružení občanů, nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.

Nově v platnosti od 1. 1. 2021 je dikce ust. § 331 odst. 2 TrŘ taková:

(2) Návrh na podmíněné propuštění podle § 88 odst. 2 trestního zákoníku může odsouzený podat, jen pokud k němu připojí kladné stanovisko ředitele věznice, že odsouzený prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba.
Důkaz: https://1url.cz/qKBbE

Změnou TrŘ bylo zcela odebráno právo navrhnout podmíněné propuštění (dále jen PP) zájmovým sdružením občanů, jako je třeba spolek Šalamoun. (sic!)

Ze zcela statistického pohledu je nutno zmínit, že dle oficiálních dat bylo v roce 2020 nápadem a obživlým podáno přes 9300 žádostí o podmíněné propuštění.
Důkaz: https://1url.cz/BKBbp

Ze statistické ročenky GŘ VS ČR vyplývá, že kladně bylo celkem vyřízeno celkem 3 268 žádostí. Což je mírně přes 30%.
Důkaz: https://1url.cz/BKBbG

Úspěšnost žádostí o PP, se tedy pohybuje nad hranicí 30%, dle jednotlivého typu věznice.

Zdroj: obase.cz

Každý kdo se zabývá touto problematikou ví, proč se na prvních místech umisťuji vazební věznice, kdy věznice s největším počtem odsouzených jako např. Plzeň-Bory, Valdice, či Rýnovice nepřesahují v průměru 20% úspěšnosti.

Spolek Šalamoun trvale kritizuje postup, dle ust. § 331 TrŘ. odst.2, že odsouzený musí mít kladné stanovisko ředitele věznice.

Je zcela nabíledni, že tento institut, tedy postup podle platné dikce § 331 odst. 2 TrŘ, není v praxi vůbec využíván, kdy je zcela zjevné že v roce 2020 bylo bez ohledu na ust. § 331 odst. 1 TrŘ využito z moci ředitele věznice byl návrhem tento institut použit ve 27 případech celkem tj. něco kolem 3% žádostí o PP.
Důkaz:

Zdroj VS ČR –

Bohužel se nedá exaktně konstatovat, v kolika případech využil ten či onen ředitel věznice využil postup dle ust. § 88 odst. 2 trestního zákoníku, ale dne našich odhadů to budou promile procenta.
Dikce § 88 odst. 2 trestního zákoníku:

(2) Jestliže odsouzený za přečin prokázal svým vzorným chováním a plněním svých povinností, že dalšího výkonu trestu není třeba, může ho soud podmíněně propustit na svobodu i předtím, než vykonal část trestu odnětí svobody vyžadovanou pro podmíněné propuštění podle odstavce 1. Soud nevyhoví návrhu ředitele věznice na podmíněné propuštění odsouzeného na svobodu, jen je-li zjevné, že by odsouzený po propuštění na svobodu nevedl řádný život.

Považujeme za nepochopitelné, proč musí odsouzený podávat žádost o PP po 1. 1. 2022 pouze prostřednictvím věznice. Naprosto drtivá většina odsouzených nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům a spatřujeme v tom snahu Vězeňské služby k nátlaku na odsouzené (sic!)
Málokdo má totiž tušení, že počet zpětvzetí žádostí o PP v některých věznicích dosahuje dokonce přes 38%.
Důkaz:

Pro plné pochopení stavu trocha čísel:

Vazební věznice Olomouc:

Počet odsouzených cca 120
Počet podaných žádostí o PP v roce 2020: 63
Počet zpětvzetí žádostí o PP v roce 2020: 2
Počet žádostí o PP nápad celkem k soudu:61
Úspěšnost žádostí o PP v % 66%
Počet úspěšných žádostí o PP v roce 2020: 41 !!!


Věznice Rýnovice:

Počet odsouzených 520
Počet podaných žádostí o PP v roce 2020: 221
Počet zpětvzetí žádostí o PP v roce 2020: 42
Počet žádostí o PP nápad celkem k soudu: 179
Úspěšnost žádostí o PP v % 13%
Počet úspěšných žádostí o PP v roce 2020: 23 !!!

Věznice Valdice:

Počet odsouzených : 1055
Počet podaných žádostí o PP v roce 2020: 99
Počet zpětvzetí žádostí o PP v roce 2020: 13
Počet žádostí o PP nápad celkem k soudu: 86
Úspěšnost žádostí o PP v % 15%
Počet úspěšných žádostí o PP v roce 2020: 14 !!!

Je na místě připomenout např. včerejší nález Ústavního soudu IV. ÚS 575/21, který naleznete ZDE a kde vybírám:

Z požadavku právního státu vyplývá povinnost obecného soudu odsouzeného podmíněně propustit, splnil-li odsouzený všechny zákonné podmínky.

Ústavní soud připomíná, že podstata odůvodnění soudního rozhodnutí v případě zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění je v tom, že odsouzenému má být jasně a srozumitelně vysvětleno (aniž by toto vysvětlení muselo být rozsáhlé), jakým konkrétním způsobem má jednat, aby prokázal polepšení a aby bylo od něj možno očekávat, že povede řádný život, tak, aby měl vyšší šance při dalším projednání své žádosti o podmíněné propuštění.

Učinily-li obecné soudy závěr o nenaplnění podmínky očekávání řádného života primárně na základě opakovaného páchání trestné činnosti a neosvědčení se stěžovatele při minulém a značně časově vzdáleném podmíněném propuštění, porušily zákaz dvojího přičítání stanovený v čl. 40 odst. 5 Listiny, jelikož svá rozhodnutí postavily takřka výlučně na minulém jednání stěžovatele, za které již byl potrestán.

Bohužel stále platí a existuje obrovská libovůle v rozhodovací praxi obecných soudů, kdy zejména ve velkých věznicích (Plzeň -Bory 1111 ods. či Valdice 1060 ods.) je úspěšnosti žádosti o PP velmi malá.

Máme za to, že novelou TrŘ platnou od 1. 1.2022:
Odsouzený, který vykonává trest odnětí svobody, může návrh na podmíněné propuštění podat pouze prostřednictvím věznice, jinak mu předseda senátu návrh vrátí s poučením o nutnosti podat jej tímto způsobem.
situaci při žádosti o PP spíše komplikuje, vzniká prostor pro libovůli zejména Vězeňské služby a nebývalý prostor pro korupci.
Je otázka vymahatelnosti okolnosti, že si odsouzený prostřednictvím vychovatele žádost podá a ten jí z různých důvodů může zadržovat, neodesílat, či činit na odsouzeného různý nátlak…

Nelze v této souvislosti nezmínit stav, že největší počet odsouzených přes 35% jsou tzv. prvotresty, tedy poprvé ve výkonu trestu.

Pokud však máme recidivu kolem 70% tak lze směle konstatovat, že stávající systém odsouzené doslova vyrábí.

Zdroje dat VS ČR a obase.cz





2 komentáře

  1. Václav napsal:

    Přesně tak, je to business a je lepší si zákazníka udržet, než nového získat. V tuto dobu probíhá transformace sociálních na pracovní tábory. Zase kšeft a je to dost transparentní.

  2. Martin napsal:

    Bohužel, taková je přesně realita. Nicméně, zamyslel se také rovněž někdo nad tím, jaké zisky tím stát dosahuje při současném počtu zaměstnaných vězňů? Konkrétně se vyjadřuji ke vážnici Kynšperk nad Ohří (kde jsem strávil 3 roky života. Ale nemohu tvrdit, že nevině) v každém případě, však musím jen souhlasit s názorem, že tento systém v žádném případě nevychovává, nýbrž vyrábí „recidivisty“ celá tato vězeňská mašinérie je plná „teplých místeček“ kde se (ano to si troufám tvrdit) nemusí pracovat, a vzniká prostor pro korupci a zneužívání pravomocí atd. Nemohu tento institut hodnotit celkově, neboť k tomu nemám dostatek informací, nicméně tam kde jsem byl, jsem viděl spousty odborných zaměstnanců s tituly jako např. „Pedagog volného času“ apod. Pochopitelně jsou tyto personální modely (které jsem označil za tzv. „funkcionáře“) převzaty se zahraničních věznic vyspělejších států, ovšem jejich zásadní náplň lze spatřit jen v titulu na dveřích a realita se s významem jejich poslání podstatně liší. Bohužel 🙄 – ( přibližují se snad jedině platem) čili, odborní zamestnanci jistě ano, ale v podstatě větším obsazení pro individuálnější pristup (pokud né 1 prac. na 1 odsouz. Tak primárně na co nejmenší skupinku odsouz.) Zejména kvůli těsnějšímu přístupu k odsouzenému,z nichž většina nemá vytvoreny žádné základní navyky -socialnich vazeb, atd. vč. dosaženého vzdělání atd.) Pro romskou populaci je VTOS jen určitou změnou, která však nemůže mít pozitivní vliv na jejich převýchovu, neboť věznice pro ně v 95% představuje převážně jen jiné prostředí s dalšími „kmeny“ a zde je nezbytné na této vetšině odsouzených pracovat od začátku t.j. 100% přístupem odborníků na překonfiguraci jejich vnímání světa, priorit a životních hodnot. A tyto vědomosti jim osvětlit až do úrovně cca 7 letého školáka. Zde je třeba si uvedomit především tu skutečnost, že značná část (především těch mladších) pochází ze sociálně slabších a nepřizpůsobivých vrstev. Jejich chování je převzato z nejbližšího okolí t.j. rodina a další, a již mají za sebou min. dětské domovy, diagnostické ústavy apod. A právě zde je toto posilování výchovných a pedagogickych vlivů již zmíněných specialistů nezbytné) Čili pro zásadní změny k pozitivním výsledkům VTOS, je zcela nevyhnutelná reforma nové koncepce vězeňství. Ačkoliv se nedomnívám, že jsme národ slepých hlupáků, kteří přehlédli tuto významnou skutečnost, s tim co jsem měl možnost posoudit, zejmena v souvislosti s PP, mě nešlo ignorovat dojem finančně cíleného záměru věznice, neumožňovat/ neprispivat kladnymi stanovisky v posudcich k PP k vyhovenim žádosti. Zrovna tato věznice při cca v r. 2019 – 2021 550 ods. se 130 prac. zařazenými vězni. (Z nichž ty, jenž pracují ve vnitřní režii platí částkou/měs. 4500 v r. 2020 měs 5700 a 1/2021 výše měs/ 6700 Kč po konečném navýšení, přičemž 4500/měs. mzda byla platná snad více jak 10 let) a stejná sazba mzdy, byla vyplácena i vězňům zařazených na venkovních pracovištích/ nebo pracovištích v areálu veznice pro cizé firmy, ovšem s tím rozdílem, že přebytky mzdy, které měla společnost smluvně hradit za odvedenou práci odsouzeného oficiálně připadli VĚZEŇSKÉ SLUŽBĚ – snad za jako zprostředkování osob na práci. A tento evidentně zřejmý příklad kupčení a krádeže byl dokonce legalizován vyhláškou ministerstva spravedlnosti ČR. 😁. Nikdo z veřejnosti nemá o těchto způsobech/ praktikách státu ani tušení. A jaké z toho plynou věznicím zisky ví jen málokdo. Bude mít potom taková věznice zájem na tom, přicházet o odsouzené/ potažmo zdroj finančních prostředků kladným rozhodnutím o žádostech o PP? Nejsem konspiratér, abych vytvářel všelijaké hypotézy atd. Ale některé myšlenky stojí za úvahu. Dále jsem toho názoru, že obecné soudy ergo. samotní soudci mají příliš mnoho prostoru pro rozhodování bez jakýchkoliv usměrňujících nástrojů, když nejsou vázání žádným způsobem k doporučeným postupům apod. Kromě tohoto jejím poskytnuta absolutní moc v nezávislosti, a to jim umožňuje mnohdy ignorovat i samotné ústavní nálezy apod. a to prostě v mnoha ohledech není správná cesta (jak se již mnohokrát potvrdilo)

Napsat komentář