Nález Ústavního soudu III ÚS 928/20

klíčová slova: in dubio pro reo, presumpce neviny, rekognice in natura a agnoskace

Kroky ke zvýšení síly prováděné rekognice:

a) Při rekognici by měla být poznávána jen jedna osoba, která by se neměla odlišovat od figurantů ani v obecných, ani ve specifických (popsaných) znacích.

b) Před rekognicí by měla být poznávající osoba doložitelně upozorněna, že se pachatel nemusí nacházet mezi předváděnými osobami.

c) Je vhodné zvážit, zda by rekognici neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.



d) Po provedení rekognice by měla být poznávající osoba vyslechnuta k tomu, jak si je jistá svými závěry. Je vhodné zvážit, zda by tento výslech neměla provádět osoba, která nedisponuje informací o tom, které osoby jsou figuranti a která osoba je poznávaná.

e) Důkazní sílu rekognice podpoří i vyšší počet poznávaných osob (fotografií).

f) Důkazní sílu rekognice podpoří i dokumentace jejího průběhu pořízením videozáznamu.

Nelze v této souvislosti nezmínit případ Radima Žondry, který je odsouzen za přepadení, kdy poškozené ukazovali fotky Žondry tak dlouho, až ho poznala… 

Rád bych také zmínil pohled ÚS, který je zcela odtržen od naprosté každodenní reality.

„princip presumpce neviny a z něho plynoucí zásada in dubio pro reo vyžadují, aby soudci „nevycházeli z předem pojatého přesvědčení, že obžalovaný spáchal čin, který je mu kladen za vinu, aby důkazní břemeno spočívalo na obžalobě a aby případné pochybnosti byly využity ve prospěch obžalovaného“

či

v trestním řízení vyžadováno, aby obecné soudy dosáhly nejvyššího možného stupně jistoty, jenž lze od lidského poznání požadovat, a to přinejmenším na úrovni pravidla prokázání trestného činu bez důvodných pochybností.

Celý nález Ústavního soudu naleznete zde:
https://drive.google.com/…/1joF9ufLK1FzKclR3iHX…/view…