Podmíněné propuštění z výkonu trestu – díl první

Podmíněné propuštění (dále jen PP) z výkonu trestu odnětí svobody, je opravdu velké téma. Jsme zcela překvapeni, již z minulého příspěvku ZDE, jaká nevědomost s novelou Trestního zákoníku (dále TrZ) od 1. 10. 2020 panuje. Spolek Šalamoun (dále SŠ) dostal stovky individuálních dotazů, které nejsme schopni korektně posoudit a tento tristní stav nás vedl k tomuto příspěvku.

K základním činnostem Spolku Šalamoun patří i edukace a tak s ohledem na délku a míru poskytovaných informací, po dílech jsme pro Vás připravili vysvětlení některých pojmů, vysvětlení některých postupů a zejména jistě i zboření některých léty zažitých mýtů a to ve světle nálezu Ústavního soudu – II.ÚS 482/18 ze dne 28. 11. 2018

Při rozhodování o podmíněném propouštění osob ve výkonu trestu panuje mezi českými soudy nejednotnost a libovůle, přičemž příčinou je příliš obecná právní úprava a také absence sjednocující role Nejvyššího soudu.

Ústavní soud poskytl obecným soudům velmi podrobné vodítko, jak při rozhodování o žádostech o podmíněné propuštění postupovat tak, aby bylo ústavně konformní.

Díl první – trocha teorie

Český právní systém nezná  automatické podmíněné propuštění, ale pouze jeho diskreční variantu; to však neznamená, že soud nemá povinnost odsouzeného podmíněně propustit, pokud odsouzený splnil všechny zákonné podmínky, což bez dalšího vyplývá z požadavku právního státu.

Ona mimořádnost tedy nespočívá v tom, že by soud měl možnost zamítnout žádost odsouzeného o podmíněné propuštění, pokud odsouzený naplnil zákonná kritéria. Mimořádným je institut podmíněného propuštění pouze v tom, že sice odsouzenému bylo dříve uloženo vykonat určitý trest, ovšem benevolencí státu jej za určitých podmínek nemusí vykonat celý.

Při každém rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění samozřejmě nelze spustit ze zřetele účel tohoto institutu. Ten je v odborné literatuře vymezen takto: „Smyslem podmíněného propuštění je umožnit opustit brány věznice osobám, které během svého pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody dokázaly analyzovat své protiprávní jednání, sebekriticky se k němu postavit, vyvodit z něj poučení a svým aktivním a kladným přístupem ve výkonu trestu odnětí svobody prokázat své polepšení.“

Též z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že smysl institutu podmíněného propuštění spočívá v motivování odsouzeného, aby svým chováním a plněním svých povinností ve výkonu trestu prokázal polepšení. Bylo-li dosud odpykanou částí trestu již dosaženo účelu trestem sledovaného, je další výkon trestu nepotřebný a také neodůvodněný. Podmíněné propuštění v sobě navíc obsahuje nástroje pro pokračování procesu resocializace, protože je spojeno se stanovením zkušební doby, eventuálně též s vyslovením dohledu a s uložením přiměřených omezení a povinností (srov. § 89 odst. 2 trestního zákoníku). Hrozící „Damoklův meč“ nařízení výkonu zbytku trestu dále snižuje riziko potenciální recidivy

Podmíněné propuštění ve správný čas, kdy již byl u odsouzených naplněn účel trestu a ještě nepřevážilo negativní působení vězeňského prostředí a pobytu v něm, tedy napomáhá skutečnému cíli výkonu trestu, jímž je náprava odsouzeného (nález sp. zn. I. ÚS 2201/16 ze dne 3. 1. 2017, bod 35). Ostatně Česká republika je i v souladu se svými mezinárodními závazky povinna zajistit takové zacházení s vězni, jehož hlavním cílem je jejich převýchova a náprava (čl. 10 odst. 3 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech).

Každý odsouzený by před podáním žádosti o PP si měl pečlivě přečíst nález I.ÚS 482/18 ze dne 28. 11. 2018

Příště:

Podmíněné propuštění z výkonu trestu – díl druhý – nenastoupil jsem včas do výkonu trestu – je to důvod zamítnutí žádosti o PP?

3 komentáře

  1. Anna napsal:

    Jak je možné odsoudit člověka na základě křivého svědectví na kterém se vědomě podílela policistka aby vyhověla svému komplicovi.Pak stačilo vypracovat trestní spis a vyfasovat 52 měsíců. Samozřejmě že nenastoupil neboť nic nespáchal.Dukazni materiál nám byl dodán až po odsouzení.Dnes je již ve výkonu 21 měsíců a žádáme o PP.

  2. admin napsal:

    Dobrý den, můžete nám poskytnout podrobnosti na email spoleksalamoun@spoleksalamoun.com. Děkujeme.

  3. Oldrich napsal:

    Vážený Šalamoune,
    musim trochu nesouhlasit s výkladem,
    zkušenosti jsou zcela opačné,
    propouštěni jsou ti, kteří skutečně napáchali zlo a zločiny.
    Bohužel se to netýká těch, kteří se ničeho neúčastnili a zlovůle soudce jim zničila životy.
    Viz bývalý soudce snad Pelhřimovského soudu, který zničil pana Šafránka a jeho rodinu na doživotní, Chlapec měl štěstí, že narazil na morální lidi, sice pozdě, ale přece, takže žije i jeho rodina, ale položme si otázku, JAK? S puncem zločince.
    O jaké nápravě odsouzeného tu lze mluvit?
    Podívejte se na ctihodného soudce JUDr.Miroslava Nováka, nakonec byl vykopnut od KS Brno, soudil se o smyšlené miliony.
    Další exces, kárné řízení proti JUDr.Novákvi, sopudce nedodržuje nebo ani asi nezná zákony, když se spolupodílel na podezření ze šmeliny v konkursu, který vedla jeho manželka.
    Podívejte se na tu causu, tuším podezření z defraudace 1,7 milionu korun z konkursu, vedeného jeho manželkou u KS obchodní soud Brno.
    Stálo by to za zveřejnění více ověřených faktů o činnosti tohoto ctihodného „soudce“, kterého se zřejmě už dva soudy rády zbavily.
    Ovšem otázka zní, kdo pomůže obětem, kdo vzkřísí ty mrtvé, kteří po jeho kariéře již nemohou žít, kdo vrátí životy znničeným rodinám:
    Omluva, pouze pseudonym, pravé jméno nelze

Napsat komentář